Jurij Andruchovyč přijel na MAČ do Brna, Ostravy, Košic, Wrocławi a Lvova
„Postmoderní patriarcha“ současných ukrajinských spisovatelů Jurij Andruchovyč je hostem Měsíce autorského čtení, nejrozsáhlejšího tuzemského literárního festivalu. Ukázky ze své tvorby bude číst postupně v Česku, na Slovensku, v Polsku a na Ukrajině.
Jurij Andruchovyč je spoluzakladatelem a viceprezidentem Asociace ukrajinských spisovatelů, která vznikla v roce 1996 jako alternativa vůči ukrajinské Obci spisovatelů, jež je vnímána jako zkostnatělý pozůstatek sovětských časů. V češtině vyšly časopisecky úryvky z jeho románů Rekreace, Perverze a Dvanáct obručí; knižně vyšel román Moskoviáda.
„Moje happeningy a performance pokračují i dnes,“ odpovídá Jurij Andruchovyč na otázku, jakou podobu má současná ukrajinská performance. „A řekl bych, že je jich ještě víc, než v době Bu-Ba-Bu. Mé první performativní období s Bu-Ba-Bu skončilo někdy v polovině devadesátých let. Teď ale pracuji na jiných projektech s hudebníky i divadelníky. Mám zkušenost s literárně performativními pořady i u vás a nemůžu říct, že by se ty ukrajinské vyvíjely stejným směrem nebo stejným způsobem.
Nicméně živá literární představení u nás nejsou nic neobvyklého. Je jen málo současných ukrajinských básníků, kteří by takto veřejně nevystupovali. A je i málo těch, kteří k veřejné prezentaci svých veršů nepřizvali hudebníky. Hudba a poezie jsou dnes na Ukrajině úzce provázané. Najdete i takové básníky, kterým se nepodařilo stát se hudebníky. Tak mají alespoň své hudební projekty, pro které píší básně.“
Spolupráce s polskými hudebníky„Ve svých pořadech spolupracuji s polskou progresivní kapelou Karbido, která se žánrově pohybuje mezi free jazz a post rock. Je to taková eklektická hudební alternativa, přičemž náš poslední projekt je ve stylu punk jazz. Už jsme vydali tři alba a čtvrté vyjde na podzim. V těch písních figurují mé texty, například z románu Perverze. Během představení hodně pracujeme se slovy, zvuky, barvami i videoprojekcí. Jsou to zkrátka taková multimediální představení.“
Jurij Andruchovyč chválí ukrajinské čtenáře a posluchače„Co se týče publika, je téměř stoprocentně tvořeno mládeží a zdaleka ne všichni si kupují a čtou básnické sbírky. S oblibou ale přichází na živé literární performance. A já mám radost, že existuje způsob, jak jim mohu živě představit svou poezii.“
Cítí se být patriarchou, učitelem a vůdčí osobností?„Označení patriarcha byl spíš takový žert. Začali mi tak říkat, když mi bylo třicet let, takže za posledních dvacet pět let jsem si na to už zvykl. A pro mladé literáty jsem potřebný spíš jako spisovatel, který si jejich dílo přečte a napíše k němu předmluvu, než jako jejich učitel. Díla mladých ukrajinských spisovatelů bych chtěl číst co možná nejvíc, ale bohužel všechno číst nestíhám a nemohu se ani účastnit všech veřejných autorských prezentací. Moje pouto s mladou generací ukrajinských literátů je spíše symbolické.
Co se týče zvláště mladých autorů, tak mě zajímají ti, v jejichž tvorbě se nějakým způsobem odráží svoboda. Historie ukrajinské literatury je spojena s útiskem, cenzurou a nesvobodou. Současní mladí literáti jsou už od toho osvobozeni a ve svých knihách se od těchto témat můžou odpoutat. Ti, kteří tak činí, mě zajímají a myslím si, že to je budoucnost ukrajinské literatury.“
Kritériem je pro něj ukrajinský jazyk, který se v současné době nachází v dost specifickém stadiu „Čekají nás zajímavé tvůrčí úkoly, které souvisí s kultivováním jazyka. Stále existují jazykové útvary, jako městský slang, kriminální slang, móda nebo popkultura, ve kterých má ukrajinština mezery. Spisovatelé pak figurují jako jazykoví tvůrci, kteří pro tyto oblasti vytvářejí nový slovník.“
Čtěte také: „Z jejich geniálních hrudních košů rostou teď květiny a tráva.“ Serhij Žadan na MAČ„Lev, co řve ve verších.“ Oleh Kocarev vystoupil na MAČ prudce a energicky
