Knižní tipy Jana Nejedlého: O smrti i vesele; Goria i gaudium; Housle tečka Hrubý; Hladová kuchařka
Nakladatelství Malvern vydalo pod názvem O smrti i vesele studii o barokních a postbarokních písních, kterou napsal literární historik Martin C. Putna.
„Smrt jakožto základní antropologická konstanta bývá v hudbě častým námětem,“ říká autor a dodává: „Jestliže v kultuře moderní převládá tragické vidění smrti, kultura předmoderní znala i jiný způsob vyrovnávání se smrtí. Dokázala se smrti usmívat a vysmívat.“ Autor sleduje písňovou tvorbu od antiky až po současnost s důrazem na křesťanskou imaginaci, která chápe smrt jako „narození pro nebe“. „Přijď, sladký kříži“ – zaznívá dokonce v refrénu Bachových Pašijí, což ovšem dle autora není projev masochismu. „Kříž je branou k smrti a vzkříšení, v tom smyslu je sladký,“ píše Martin C. Putna.
Probíraje se dobovými kancionály nachází různé podoby oné Bible chudých, jak se písním říkalo. A jestliže středověký posměch postupně vytlačovala posvátná bázeň, v dnešní době je právě satira a groteska opět jedním ze způsobů, jak postmodernímu člověku připomenout barokní pojetí smrti. A tak v době, kdy smrt vytěsňujeme na samý okraj, přicházejí katoličtí intelektuálové z Putnova okruhu se skladbami jako Krchovej marš aneb Pluky shnilejch kadávrů či Mrtvýmu vše mrtvý je, imitujícími barokní „tance smrti“. Knihu doplňuje nahrávka, kde řadu písní interpretuje sám autor, ať už a capella či za doprovodu souboru Musica Fresca. Repertoár sahá od Bacha po Esterházyho. Jako případnou kuriozitu zde najdeme i maďarskou kavárenskou píseň Szomorú vasárnap, tj. Smutná neděle, známou jako hymnu sebevrahů.
Písně od středověku po dělnické popěvky
Tematicky blízká Putnově studii je i další kniha: antologie Gloria i gaudium, v níž Přemysl Rut shromáždil tuzemskou písňovou tvorbu od středověkých počátků po národní obrození. Česká písnička mezi kostelem a hospodou, jak zní podtitul svazku, začíná litanií z 10. století Hospodine pomiluj ny a pokračuje přes písně husitské či renesanční až ke kramářským a dělnickým popěvkům. I zde se smrt stává klíčovým tématem. „V hospodě když sedáváme/ I ze smrti špundus máme,“ zaznívá v jedné středověké satiře. Knihu, která navazuje na Rutovu předloňskou antologii Orchestrion v hlavě, vydalo nakladatelství Vyšehrad.
Knižní rozhovory s Janem Hrubým
A hudba ještě do třetice: nakladatelství Galén nabízí knižní rozhovor rozhlasového publicisty Milana Tesaře s Janem Hrubým, proslulým rockovým houslistou. Jako poletující šumař z obrazů Marka Chagalla prolétává Jan Hrubý tuzemskou hudební scénou od roku 1975 až do dnešních dnů. Spolupracoval s celou plejádou interpretů, Mišíkem, Prokopem, Mertou a mnoha dalšími. Jen jedinkrát podle svých slov odmítl společné hraní, a sice s Jimem Čertem, a to z důvodů etických, nikoli hudebních. Kniha vyšla pod názvem Housle tečka Hrubý.
Jak se najíst i mimo vlastní kuchyni
Hladová kuchařka básníka Igora Malijevského vznikla coby vedlejší produkt autorovy snahy uživit se poezií, obsahuje sto nejlevnějších receptů od tradičních jídel z brambor či zelí až po novinky typu chlebanátky, vegetariánská sekaná či mravenčí lízátko, což je stéblo trávy zapíchnuté do mraveniště. „Chutná příjemně kysele,“ píše autor, který dále poskytuje cenné rady, jak se najíst i mimo vlastní kuchyni: na vernisážích, rautech nebo u známých. Knihu s mottem „I hospodářskou krizí se můžeme úspěšně projíst“ vydalo nakladatelství Novela bohemica.
