Knižní tipy Jana Nejedlého: Vyprávění nočních hubeňourů; Krev na onom světě Jiřího Veselského; Moc slova; Zmizelá Praha

12. prosinec 2013

Nakladatelství Pulchra vydalo objemný, šestisetstránkový svazek nazvaný Vyprávění nočních hubeňourů, pod nímž je podepsán Patrik Linhart.

Známý básník a prozaik se zde tentokrát představuje jako zaujatý čtenář a vykladač. Podtitul knihy – Čítanka světového frenetismu – se zdá na první pohled matoucí. Pojmem frenetická literatura obvykle zastřešujeme poměrně okrajový žánr, který v první polovině 19. století ve Francii navázal na gotický román a svou drastičností a výstředností posléze vyústil v moderní horor. Patrik Linhart však definici frenetismu značně rozšiřuje. Vejde se mu do něj takřka veškeré, slovy autorovými, „zběsilé umění“, tedy umění exaltované, emotivní, imaginativní a přízračné, jež nahlíží realitu skrze fantazii a čtenáře často šokuje. Od 17. století po současnost sleduje tvůrce takovéto tendence v literatuře, ať už je příručky zvaly frenetismem, romantismem, expresionismem, dekadencí či třeba surrealismem.

Po úvodní sumarizační studii následují kapitoly o vybraných osobnostech. Cenné jsou zejména portréty literárních outsiderů, kvůli nimž Linhart vymetl kdejaká zákoutí fantastické a hrůzostrašné prózy. Z textu však sálá přesvědčení, že i tyto autory stojí za to číst, byť jen kvůli „několika závratným odstavcům“. A to navzdory často krkolomným osudům mnoha frenetiků a jejich mnohdy pomýleným názorům politickým či mravním. Neboť, jak zde připomíná Jan Zábrana: „Oč lepší je geniální dílo darebáka než nanicovaté říkánky dobromyslného čičmundy?“ Ostatně, v podobně křepké dikci a filozofii nás provází literárním zásvětím i sám Linhart. Knihu uzavírá lexikon fantastických bytostí a antologie překladů méně známých frenetiků.

00962496.jpeg

Básníkova korespondence

Z dalších novinek připomeňme knihu Jiřího Dynky Krev na onom světě Jiřího Veselského. Jde o zvláštní básnický duet. Dynka s neobyčejnou citlivostí vystříhal, zremixoval a okomentoval výňatky z dopisů Veselského. Korespondence se točí zejména okolo tématu lásky, resp. mladičkých dívek, které dnes již zesnulého básníka inspirovaly až k „zbásnění“. Zjitřený erotismus textů podtrhují snímky fotografa–voyera Miroslava Tichého. Knihu vydalo nakladatelství Druhé město.

Literární studie

Do hlubin beletristických textů Věry Linhartové se noří monografie Moc slova, kterou pro nakladatelství Akropolis napsala Michaela Křivancová. Práce se zabývá koncepcí jazyka a řeči ve spisovatelčiných prózách z 60. letech, jako byly Prostor k rozlišení, Meziprůzkum nejblíž uplynulého, Přestořeč, Dům daleko či Rozprava o zdviži. „Tyto texty se výrazně orientují ke slovu a řeči – ke slovu jakožto k prostředku i překážce komunikace; k řeči coby prostoru k sebeuvědomění,“ uvádí autorka v úvodu studie.

Nevěstince a nevěstky

03023777.jpeg

Na závěr kniha z edice Zmizelá Praha, která se věnuje tentokrát Nevěstincům a nevěstkám za Rakouska a první republiky. Autoři, Radim Kopáč a Josef Schwarz, provázejí čtenáře dobovými hampejzy, zapadáky čili hodinovými hotely, špeluňkami, kde se scházeli pasáci a kuplíři, ale také služebnami mravností policie či útulnami „mravně kleslých dívek a žen“. Venušino umění neboli prostituce je zde bohatě dokumentována jak dobovými fotografiemi a ilustracemi, tak i slovem básníků, kteří tu popisují – cituji: „tajná doupata, ve kterých pomžourávající zločin hanobil školou povinná děvčátka a s jejich bezmocně zraněnou nevinností handloval za bídnou odměnu“. Knihu vydala Paseka.

autoři: Jan Nejedlý , Karel Kratochvíl
Spustit audio