Lékařský román nemá recept na všechno, ale zkouší ho najít

Lékařský román finského spisovatele a publicisty Riku Korhonena je příběh lásky, smrti a politiky. Vypráví osudy čtyř vzájemně propletených životů na konci roku 2003, v době, kdy americká armáda zasahovala v Iráku, a jeden třicátník ve Finsku si usmyslel, že najde zázračný lék.

„Slečna říkala, že zavírá, ještě nám však dala čas na poslední objednávku. Zeptali jsme se jí, jestli nepůjde s námi. Řekla, že nepřijde, ale stejně přišla, trochu později, a posadila se před chatku se sklenkou vína v ruce. Dal jsem si pauzu od pití a bavil se s ní. Byla živá, houpala se na židli a hodně mluvila. CD přehrávač potichu hrál. Nevěděl jsem, co to Sami pouští. Znělo to jako postelové písně rádoby nevinných starých mládenců. Při jejich nahrávání se na drahém pianu zapalovaly svíčky z výprodeje, a když už hrály, člověka nezajímalo, o čem dívka sní, nýbrž si přál zjistit barvu jejího spodního prádla.“

Filozofovat, anebo se utápět v alkoholu

Finský spisovatel Riku Korhonen |foto: Nakladatelství Dauphin

Riku Korhonen se narodil v roce 1972 a v době, kdy vydal svoji prvotinu, mu bylo 31 let. O pět let později vyšla jeho další kniha, Lékařský román, příběh Niklase, který svůj vztah s Innou řeší přehnaným, vypjatým způsobem a občas se zdá, že na protest proti všemu pořádá permanentní večírek. Jindy zas, že v dlouhých filozofujících úvahách se buď utopí, anebo „vyřeší“ problémy nejméně poloviny světa.

Riku Korhonen pracoval jako středoškolský učitel a lektor tvůrčího psaní, dnes se věnuje psaní knih a sloupků. Možná proto jsou jeho literární počiny ve Finsku tak úspěšné, neboť jazykem svých současníků, bez násilného didaktického moralizování, nabízí variantu porozumění. Ukazuje „nesnadnou lehkost“, zmatek, ale zároveň upozorňuje na fakt, že „z hlediska“ problémů světa, ba globálního ohrožení, se podstata osobních sporů a frustrací může ukázat v poněkud jiném světle.

Knihu vydalo nakladatelství Dauphin v překladu Adély Miklasové.