Nové knihy
Několik knižních tipů připravil Jan Nejedlý.
Nakladatelství Pro libris vydalo pod názvem Dvě tváře doktora Jekylla studii o skotském spisovateli Robertu Lousi Stevensonovi. Jejím autorem je Ivo Fencl, prozaik, publicista a zapálený pop kulturní archeolog. Tvůrce se soustavně věnuje komentování literatury dobrodružné, detektivní, hororové či fantastické. Do literární reflexe vnáší osobní, řekněme fanouškovský pohled, což v jeho případě neznamená být nekritický, ale důkladný: nic není podružné, každý detail má svou cenu, neboť svět umění je nekonečná pavučina, kde se nerozlišuje na pokleslé a vysoké, ale jen na zajímavé a nudné. Podobné tóny rozehrál i v portrétu autora Klubu sebevrahů, Ostrova pokladů či Podivného případu dr. Jekylla a pana Hyda. Stevenson, šestadvacátý nejpřekládanější spisovatel světa, byl miláčkem čtenářů, kritika jej však z velkého umění de facto vyobcovala - v kanonické oxfordské antologii britské literatury o něm není ani zmínka. Autorovu rehabilitaci staví Fencl na obhajobě jeho irealismu, v němž je skutečnost nahlížena zrakem imaginace, nabývajíc tak magických rozměrů. Jak píše Stevenson: „Zahrada, vlhká po dešti, někdy navozuje myšlenku na vraždu, některé domy jako by existovaly jen proto, aby vás jejich podoba pronásledovala po celý život, jsou břehy stvořené pro ztroskotání." Ivo Fencl se věnuje také provázanosti autorova díla a života. Pátrá např. po předobraze proslulého dr. Jekylla, jímž byl mohl být jistý radní z Edinburghu - ve dne starosta, v noci lupič, případně autorův otec, často trýzněný výkyvy nálad. Různé neduhy trápily i tvůrce samého, jeho heslem však bylo: „Umět žít znamená dobře zahrát i se špatnou kartou."
Z dalších nových knih jmenujme např. publikaci historika Vratislava Doubka Moderna, realisté a Die Zeit. Práce zachycuje pokusy o sblížení české a německé politiky na sklonku 19. století na případu skupiny politických realistů v čele s T. G. Masarykem a okruhu redakce vídeňské revue Die Zeit. Pokusy o překonání národního izolacionismu však postupně ztroskotaly a od politiky smíření vedly nakonec k politice separatismu. Knihu vydalo Nakladatelství Lidové noviny. Nakladatelství Vyšehrad připravilo pro zájemce o historii monografii Atilla s podtitulem: Hunové, Řím a Evropa. Autorka, Jarmila Bednaříková, se zde zaměřuje nejen na osobnost proslulého válečníka zvaného Bič Boží, ale klade si i obecnější otázky, odkud vůbec Hunové přišli, jaká byla jejich původní kultura v Asii a proč v Evropě zapůsobili tak apokalyptickým dojmem.
Na konec jsem si nechal publikaci nazvanou Polibek s rozvodnou. Jde o antologii Pražského Micro-festivalu, který poskytuje platformu především nezavedeným anglofonním básníkům. Sedmnáct autorů ze sedmi zemí zavítalo do Prahy, která se stala důležitou zastávkou na literární mapě Evropy, městem kosmopolitním či translokálním. „Všichni jsme dnes translokální. Jinak to nejde. To, co je lokální, lze v dané zkušenosti odlišit od globálního čím dál tím hůře. Zůstal ještě někdo nedotčen světem?" čteme v doslovu knihy, přeložené Olgou Pekovou a Davidem Vichnarem . Svazek vydalo Nakladatelství Petra Štengla.