Nové knihy

Nakladatelství Dauphin vydalo pod názvem Kámen bláznivosti knihu španělského dramatika a spisovatele Fernanda Arrabala. Jde o speciální české vydání autorova svazku z roku 1962, které vychází s novou předmluvou a jedinečným ilustračním doprovodem Rolanda Topora. Právě s tímto malířem a také s filmařem Alejandrem Jodorowský založil Arrabal v 60. letech tzv. hnutí paniků, inspirované surrealismem, avšak odmítající jeho sektářství. Jejich cílem bylo umělecké vyjádření vycházející z improvizace a náhody, „oslava života řízeného zmatkem, humorem, hrůzou, náhodou a euforií", jak se vyjádřili v manifestu hnutí, jehož pravidlem se stala nemožnost stanovit jakákoli pravidla. A právě kniha Kámen bláznivosti se stala prvním básnickým počinem tohoto volného sdružení. Jde vlastně o literárně stylizované záznamy snů. Proti kameni mudrců zde tvůrce staví jeho kontrapunkt, z něhož tryskají gejzíry imaginace a revolty, zvláště té protiklerikální. „Páter přišel za mojí matkou a řekl jí, že jsem blázen. Matka mě tedy připoutala k židli. Páter mi skalpelem vyřízl díru do týla a vytáhl odtamtud kámen bláznivosti... Vzadu je nějaká jeptiška... Přistupuji blíž, ona se na mě upřeně dívá a pod jejím hábitem namísto nohou vidím dvě žabí stehýnka... Když přemýšlím o svých snech, země se pokryje buřinkami." To bylo jen několik úryvků z nespoutané snové kompozice, kterou přeložil a doslovem opatřil Denis Molčanov. Z dalších knižních novinek jmenujme např. prózu Muškátový oříšek, pod níž je podepsán český spisovatel a světoběžník Lubomír Martínek. Jeho nejnovější „antituristický" cestopis vznikl během autorova putování do Indonésie. Stejně jako ve své předchozí tvorbě i zde se Martínek polemicky vymezuje vůči předsudkům, stereotypům a konvencím literárním i společenským. Inspiraci v zápase o originální výraz našel především v tvorbě Josepha Conrada a Roberta Musila, jejichž odkaz v textu reflektuje. Knihu vydala Revolver Revue. Cesta růžového trojúhelníku - tak zní titul publikace, která se věnuje osudu homosexuálních vězňů v nacistických koncentračních táborech. Francouz Jean-Luc Schwab rekonstruuje osobní příběh Rudolfa Brazdy, Němce českého původu, jenž byl kvůli své orientaci deportovánu do Buchenwaldu. Na podkladu konkrétního životního příběhu vyvstávají před čtenáři obludné kontury pronásledování a cílené likvidace gayů za druhé světové války. Kniha přeložila Zuzana Dlabalová, vydalo nakladatelství Paseka. Na konec jsem si nechal Atlas legendárních zemí, který uspořádala Judyth McLeodová. Jde o soubor půvabných kartografických fantazií a omylů, pečlivě sestavený obraz světa, jak vlastně nikdy neexistoval. Najdeme zde krásné Amazonky, patagonské obry, mořské draky, bájné El Dorado, útesy ze zlata, záhadné Měsíční hory, Rajskou zahradu, zatopené země či černé díry v Arktickém oceánu. Knihu přeložil Dušan Zbavitel, vydalo nakladatelství Fortuna Libri.