Nové knihy
Nakladatelství Argo vydalo román Libidárium amerického spisovatele Nicholsona Bakera.
Autorovi už u nás vyšly prózy Fermata a Vox, přičemž zvláště ta druhá s námětem sexu po telefonu je tematicky blízká nynější novince. Pod názvem Libidárium se totiž skrývá fantastický svět, kde je možné splnit si každou sebebizarnější touhu. Muž a žena si mohou vyměnit svou pohlavní identitu, na čas vám mohou odstranit i hlavu, aby nerušila tělo při radovánkách, po tuto dobu přebírají funkci mozku pohlavní orgány, a lze si zde také dokonce – cituji – „vrznout i se stromem". Nic však v tomto erotickém ráji není zadarmo. Pokud někdo zatouží například po zvětšení svého mužství, musí obětovat vlastní ruku. A právě nálezem amputované ruky, která díky speciálnímu zařízení stále žije a dokonce komunikuje, se příběh otevírá. Nálezkyně, hledající k ruce chybějící tělo, zavítá až do Libidária, kde neplatí žádné fyzikální ani morální zákony... Ať už si pod fantastickou říší bezedných slastí představíte matrix, virtuální sex, pornografii či prostě lidskou fantazii, vše bude správné. Autor si v této erotické grotesce utahuje z naší přesexualizované doby, kdy se většina aktů odehrává na obrazovkách počítačů. Moderní dekameron odkazuje stejně tak k Markýzi de Sade a Salvadoru Dalímu jako k Francoisovi Rabelaisovi, postmoderním satirikům či nemravným folklorním pohádkám. Velký kus práce zde odvedl překladatel Bob Hýsek, který se musel potýkat s řadou slovních hříček včetně samotného názvu knihy. A jen synonym pro příslušné orgány musel dohledat či vymyslet minimálně několik desítek.
Kontrastně k surreálné atmosféře Libidária působí novinka z nakladatelství Paseka od nizozemského prozaika Gerbranda Bakkera. Jeho román Nahoře je ticho představuje typ dusného rodinného dramatu o nenaplněných touhách. Po tragické smrti bratra musí hrdina zanechat studií a převzít venkovské hospodářství. Žije náhradní život, pod jehož zdánlivě poklidným povrchem doutnají staré bolesti, viny a osudová zaváhání. Knihu přeložila Hana Kulišanová.
Zájemcům o filozofii nabízí nakladatelství Akropolis studii Jiřího Olšovského nazvanou Heidegger a Kierkegaard. Autor porovnává filozofické koncepce těchto dvou významných myslitelů, kteří kráčeli proti klasické metafyzice a důraz kladli na lidskou existenci uzamčenou v konečnosti bytí. Přes všechny vzájemné rozpory vystopoval Jiří Olšovský i překvapivé podobnosti obou konceptů a dokonce podstatný vliv myšlenek dánského existencialisty na dílo německého fenomenologa a ontologa.
Na konec jsem si nechal netradičního průvodce moravskou metropolí. Jmenuje se Brno nacistické. Autoři Alexandr Brummer a Michal Konečný ukazují město v časech hitlerovské okupace, jeho přelomové okamžiky i „tíživou každodennost pod hákovým křížem". Tvůrci připomínají ulice a budovy spojené s rasovou perzekucí, žaláře, úřadovny gestapa, propagandistická centra, sídla českých fašistů i azyly antifašistů či dva internační tábory, jakési brněnské koncentráky. Knihu doplněnou řadou unikátních snímků vydalo nakladatelství Host.