Podoby D. Ž. Bora
Dnes odpoledne se v Motole uskutečnilo poslední rozloučení s mužem mnoha talentů a profesí, myslitelem a inspirátorem Vladislavem Zadrobílkem, který ale pro své umělecké aktivity používal grafickou přesmyčku svého jména – D. Ž. Bor.
Jeho literární tvorba byla ovlivněna především hermetismem: vydal čtyři básnické sbírky – Velká denní hudba, Zadrhlo zahrdlo, Klonování času, Plankty a několik próz, esejů a odborných publikací. Své první práce publikoval v samizdatu, neoficiálně vydával i knihy Ladislava Klímy, Josefa Váchala nebo Vladimíra Boudníka. Od roku 1989 vedl nakladatelství Trigon. Jeho hlubokým zájmem byly alchymie, mýtoetymologie, kořeny kultury a pravěk. Vydával také výtvarné publikace a připravil řadu výstav, maloval surrealistické obrazy, od roku 1958 byl členem výtvarné skupiny Kroky. Spolu např. s Mirkem Slavíkem nebo sochařem Alešem Veselým byl členem undergroundové kapely Žabí hlen. Věnoval se také překladům.
Dá se vůbec odpovědět na to, která z jeho aktivit nebo rovin jeho osobnosti byla nejpodstatnější? Ve vzpomínce, kterou s básníky a blízkými přáteli D. Ž. Bora Boženou Správcovou a Jaromírem Typltem připravila Ivana Myšková, hovoří nejprve Jaromír Typlt.