Poválečné násilí v českých zemích zkoumá další z historických průvodců
V knize nazvané Krvavé léto 1945 zachytil její autor, Jiří Padevět, informace o násilnostech, které se odehrály na území dnešní České republiky mezi květnem a srpnem 1945. Text publikace vydané nakladatelstvím Academia je doplněn rozsáhlým obrazovým materiálem.
Autor dílem volně navazuje na svoji předchozí knihu Krvavé finále, v níž sledoval události z jara roku 1945. Tentokrát se jedná především o události spojené s takzvaným divokým odsunem českých a moravských Němců, ale také o události, jejichž pachateli jsou vojáci Rudé armády a dalších armád operujících na českém území. Události jsou zpracovány formou místopisných hesel a autor je záměrně nijak nehodnotí, pouze se snaží popsat, co se na daném místě stalo.
„Temná turistika“ po místech bolesti a tragédiíPublikace Krvavé léto 1945 je zařazená v edici Průvodce, obsahuje mapy, ukazuje konkrétní místa. Na druhou stranu je ale opravdu rozměrná a na dané události už na konkrétních místech málokdy najdeme odkazy. Ani Jiří Padevět ji jako průvodce v klasickém pojetí nevnímá: „Do terénu se příliš nehodí, už kvůli své hmotnosti a rozměru.“ Pokud jde o „typologii“, potvrzuje autor, že v knize lze sledovat dění v Sudetech nebo v pohraničních oblastech odtržených od Československa v roce 1938: „Tam se děly především násilnosti vůči českým a moravským Němcům, to je případ západních, jižních, severních Čech, Ostravska nebo Brna. Potom tam jsou násilnosti, které nepáchali Češi a Moravané, ale příslušníci armád, které osvobozovaly to území, ať to byla Rudá armáda, rumunské nebo polské jednotky na severu Čech. Samozřejmě, čím dál od centra, tím je to násilí zběsilejší.“
K metodě užité při přípravě knihy Jiří Padevět říká: „Je to mapování případů, které jsou dohádatelné v archivech, nebo jsou ještě uchovány v paměti, a zároveň je to pokus o celkový pohled na dění na území dnešní České republiky.“
