Projekt Muzea Josifa Brodského
Josif Alexandrovič Brodskij byl ruský básník a disident, později americký esejista a literární kritik a nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1987. Narodil se roku 1940 v Petrohradu a o 56 let později zemřel náhle na infarkt v newyorském Brooklynu (v roce 1972 byl přinucen emigrovat do USA).
Ruský opoziční list Novaja gazeta v těchto dnech připomněl, že petrohradský magistrát před osmnácti lety slíbil přebudovat půldruhé místnosti, které v rozděleném bytě (Litějná třída 24, byt číslo 28) obývala rodina Brodských, na Muzeum Josifa Brodského. Mělo by se tak stát u příležitosti jeho nedožitých pětasedmdesátin, tj. v květnu 2015.
Již v roce 1998 řada ruských i zahraničních kulturních osobností (literární vědec Dmitrij Lichačov, prozaik Daniil Granin, ředitel Ermitáže Michail Piotrovskij, pěvkyně Galina Višněvská, violoncellista a dirigent Mstislav Rostropovič, hudební skladatel Andrej Petrov, nositelé Nobelovy ceny za literaturu Czeslaw Milosz, Wislawa Szymborská a další) požádali dopisem petrohradského gubernátora o pomoc při zřízení muzea.
Čas ubíhal, gubernátoři se střídali, ale ani 18 let nestačilo na vystěhování nájemníků někdejšího rozděleného bytu. Až letos uprostřed léta oznámil Nikolaj Solodnikov z Nadace Muzea Josifa Brodského, že plán rekonstrukce je připraven. Jenomže: rekonstrukce může začít až po vystěhování šestasedmdesátileté Niny Fjodorovové, která ve zmíněném rozděleném bytě obývá největší místnost zvíci 45 metrů čtverečních a odmítá veškeré náhradní varianty, včetně dvou, popřípadě třípokojového bytu ve středu Petrohradu i garsonky v tomtéž domě o poschodí výš.
Budovatelé muzea mají teď jedinou možnost: pokoj tvrdohlavé důchodkyně přestaví na samostatný byt se zvláštním vchodem a příslušenstvím. Peníze poskytli chápaví sponzoři; vybrali skoro 14 milionů rublů. A Nikolaj Solodnikov žertuje, že paní Fjodorovová se vlastně stane ztělesněním přidané hodnoty budoucího muzea: za zdí bude žít žena, která osobně znávala slavného básníka… Času není nazbyt, byt číslo 28 je v dezolátním stavu, protože obyvatelé ostatních pokojů se vystěhovali v roce 2006; od té doby je připravený projekt architekta Vladimira Bystrova, který počítá s tím, že muzeum využije i část prostorné půdy, kde se mohou konat různá setkání a výstavy.
Muzeum se má stát (alespoň ze začátku) filiálkou Muzea Anny Achmatovové. Jeho ředitelka Nina Popovová prohlašuje: „Brodskij je po všech stránkách mimořádný. Naučil se klást odpor vůči tomu, co trpně jako fakt, s nímž nelze hnout, přijímají miliony našich spoluobčanů. S překážkami se střetával i v exilu. Zamlada se utěšoval iluzí, že zeměkoule je z jedné strany špatná, ale z té druhé to musí být naopak. Na Západě brzy pochopil, že si člověk nevybere; že jen na něm záleží, zda silou vůle dokáže překonat zlo a nebát se smrti. Muzeum Josifa Brodského by mělo být právě o zmíněném překonávání.“
