Shakespearův benátský Žid hrdinou románu ze současné Anglie

3. květen 2016

K dlouhodobějším projektům doprovázejícím významné shakespearovské jubileum patří knižní edice vydávaná britským nakladatelstvím Hogarth, která přináší původní literární díla na motivy vybraných her Williama Shakespeara. Druhým svazkem této řady se stal román Howarda Jacobsona s názvem Šajlok, to jsem já, který nyní vydalo v českém překladu Magdalény Potočňákové nakladatelství Práh.

Ve dnech, kdy si připomínáme 400 let od smrti Williama Shakespeara, jistě mnohým neušlo vydání románu nazvaného Šajlok, to jsem já. Komu by snad v první chvíli unikla souvislost s proslulou shakespearovskou postavou, toho nenechá dlouho na pochybách podtitul knihy Nový Kupec benátský. Její autor, uznávaný britský spisovatel Howard Jacobson, napsal vlastně dílo na zakázku. Dotyčný titul je totiž druhým svazkem nedávno vzniklé edice Hogarth Shakespeare, o jejíž českou verzi pečuje nakladatelství Práh a která byla v Anglii stejně jako u nás zahájena loňským románem Jeanette Wintersonové Trhlina v čase na motivy Shakespearovy Zimní pohádky. Pro pořádek ještě dodejme, že na příští rok je ohlášeno vydání macbethovského románu od Jo Nesba.

Z rozsáhlé tvorby třiasedmdesátiletého Howarda Jacobsona se českého překladu zatím dočkal pouze román Finklerovská otázka, za který autor v roce 2010 obdržel nejvýznamnější britské literární ocenění Man Booker Prize. Je příznačné, že porota tehdy poukázala mimo jiné na spisovatelův „shakespearovský dar spájet smutek a smích“. Dílem Williama Shakespeara se ostatně Jacobson zabývá již mnoho let a volba Kupce benátského s proslulou figurou Žida Shylocka zase souzní s poetikou i tematikou většiny románů tohoto bytostně židovského autora, jemuž se někdy přezdívá anglický Philip Roth a který sám sebe v nadsázce označuje za židovskou Jane Austenovou.

Náhlé zjevení a klíčová role shakespearovské figuryPróza Šajlok, to jsem já, kterou do češtiny přeložila Magdaléna Potočňáková, ovšem rozhodně není pouhou adaptací Shakespearovy hry, nýbrž svébytným moderním románem. Využívá sice některých postav, témat i motivů z Kupce benátského, s jejich pomocí však vypráví příběh nový, byť při tom nezavrhuje nabízející se shakespearovské paralely, aluze a reflexe. Přestože samotné včlenění divadelní figury z alžbětinské doby do ryze současného realistického románu může působit trochu násilně, dramaticky vděčná postava Šajloka do příběhu nakonec hladce zapadne a její nevšední rodokmen, původní charakter i aktuální pojetí do textu vnáší kýžené napětí a kontrast.

03609335.jpeg

Jacobsonův román svou dialogičností, duchaplností a tragikomičností nezapře shakespearovské kořeny, od Kupce benátského – kterého Martin Hilský nazývá „hořkou komedií“ – se však liší už tím, že romantická linie zde ustupuje do pozadí a o šťastném konci nemůže být řeč. S primárně divadelními kategoriemi tragédie či komedie si tu ostatně nevystačíme, ve spojení s přítomným románem se spíše nabízejí přívlastky jako psychologický, společenský či absurdní. Těžištěm této prózy ovšem zůstává dialog, vážná i nevážná konverzace několika pečlivě vykreslených postav v čele se Šajlokem a jeho soudobým protějškem Strulovičem.

Nápaditá parafráze Kupce benátskéhoPrávě zmiňovaná dvojice je nejlepším dokladem toho, že motivické a intertextové vazby mezi Jacobsonovým románem a Shakespearovým dramatem jsou nejen četné a pevné, ale i značně mnohovrstevnaté, a jejich poctivý rozbor by vyžadoval obsáhlou studii. Přestože v některých ohledech je Šajlok Strulovičovým předobrazem a příběh benátského Žida se do jisté míry zrcadlí v osudu jeho britského soukmenovce, již samo klíčové téma židovství tyto postavy reprezentují způsobem velmi odlišným a složité otázky víry představují jeden z leitmotivů jejich vášnivých diskuzí.

03620222.png

Vedle židovství vystupuje do popředí rovněž téma otcovství – Strulovičův komplikovaný vztah s dcerou hrozí skončit podobně tragicky jako svého času Šajlokova rozepře s jeho Jessikou. Nesporně zajímavý prvek románu, řadící jej k dílům postmoderním, pak představuje Šajlokova introspekce a jeho reflexe vlastní role v Shakespearově dramatu. Jacobson zároveň skrze svého shakespearovského hrdinu otevírá některé otázky týkající se obsahu a interpretace Kupce benátského, aniž by si ovšem dovolil na ně dávat jednoznačné odpovědi.

Román Šajlok, to jsem já není jen zdařilou parafrází Shakespearovy hry a nevšední poctou jejímu autorovi, ale obstojí sám o sobě coby poutavá moderní próza, dotýkající se množství vpravdě nadčasových témat, počínaje nevykořenitelností antisemitismu a obtížností rodičovské výchovy konče. A je také důkazem Shakespearova génia, neboť postavy jako Shylock dodnes neztratily nic ze své plnosti a životnosti.

autor: Petr Nagy
Spustit audio