Stephen King vydává pokračování románu Osvícení
Knižní tipy Jana Nejedlého představují mimo jiné dvě publikace z dílny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: soubor esejů Hledači krásy a historický exkurz Naše české minulosti aneb jak vzpomínáme.
Když v roce 1977 americký spisovatel Stephen King vydal román Osvícení, byl už úspěšným a uznávaným autorem. Renomé mu zajistila už prvotina Carrie, která krom napětí přinesla čtenářům precizní zpracování tématu školní šikany. A stejně tak próza Osvícení, zfilmovaná režisérem Kubrickem, je mimo jiné pronikavou studií alkoholismu. Vypráví se zde o spisovateli, který odjede do hor jako správce v zimě opuštěného hotelu. Doprovází ho manželka a syn Danny, jehož mysl oplývá vidinami, jasnozřivostí, osvícením či epilepsií - rozhodnutí nechává autor na čtenáři. Dannyho mimosmyslové schopnosti, otcova závislost na alkoholu a temná minulost hotelu vytvoří dohromady koktejl přízračné i zcela realistické hrůzy.
A téměř čtyři desítky let poté přichází King s pokračováním kultovního románu Osvícení, které nazval Doktor Spánek. Opět se zde setkáme s Dannym, který ovšem už dospěl: „Myslel si, že se nikdy nenapije alkoholu, protože viděl, co to udělalo s otcem. Někdy se člověk prostě splete,“ suše konstatuje autor. Ani pokročilý alkoholismus však nezbaví hlavního hrdinu jeho zvláštních schopností, díky kterým může poskytovat coby doktor Spánek útěchu umírajícím v hospicu. Jak ovšem praví nakladatelský slogan: „Danny dospěl a jeho démoni také.“ A Amerikou zrovna toho času táhne kmen podivínů, kteří se živí substancí, jež vystupuje z lidí s osvícením… Knihu v překladu Lindy Bartoškové vydalo nakladatelství Beta.
Hledači krásy a řádu
Z dalších novinek vybíráme soubor esejů Hledači krásy a řádu od literárního teoretika Jana Wiendla. Klíčovým tématem se tu stala diskuse o podobě moderního umění, kterou vedla levicová avantgarda s tradičněji či konzervativně založenými umělci ve 20. a 30. letech 20. století. Šalda, Teige, Václavek, Nezval, Deml, Čep a další tvůrci se zapojili do polemiky o tom, jak by mělo vypadat budoucí umění i budoucí společnost. Krása a řád jakožto atributy ideálního světa měly pro oba tábory naprosto jinou podobu a nakonec často tragické historické vyústění. Knihu vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Naše české minulosti
Tatáž fakulta ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny připravila publikaci Naše české minulosti aneb jak vzpomínáme. Autor svazku, historik Kamil Činátl, zachycuje vzpomínkovou praxi české společnosti po roce 1989. Zaměřuje se na události, které měly širší společenský dosah - např. spor o katedrálu či polemiky kolem seriálu o majoru Zemanovi. Kniha sleduje, jak se náš vztah k minulosti, resp. její kolektivně sdílené představě proměňoval.
Café Museum
Na konec svérázný cestopis Café Museum, pod nímž je podepsán Polák Robert Makłowicz, publicista, cestovatel a požitkář. Zastávky jeho odysey po zemích někdejšího Rakouska-Uherska tvoří ponejvíce kavárny, vinárny, restauranty, bary a bistra. Hlavními hrdiny jsou zde štrasburské paštiky, pražské a dalmatské šunky, liptovská brynza, olomoucké syrečky, pelješacké ústřice, istrijské lanýže či brunšvické tlačenky. A skrze národní kuchyně autor jaksi mimoděk glosuje i národní povahy a vůbec ducha míst zmizelé monarchie. Knihu v přetlumočení Pavla Weigela vydalo nakladatelství Dokořán.
