Svazeček z Kunderových esejů se obrací až k Dostojevskému
Každá nová kniha Milana Kundery je vždy událostí. Navíc každá Kunderova kniha přeložená do češtiny je pro autorovy krajany událostí dvojnásobnou. Proto nechybí ani v přehledu knižních novinek, který každý čtvrtek připravuje publicista Jan Nejedlý.
Spisovatel Milan Kundera odměřuje českým čtenářům své dílo po malých dávkách. A to mluvíme o esejistické tvorbě - vydávání jeho románů se již před řadou let zatím zcela zastavilo. Díky nakladatelství Atlantis tedy nyní vychází v pořadí pátý svazek či spíše svazeček autorových esejů. Pod názvem Slova, pojmy, situace na čtenáře čekají tři teoretické texty, z nichž nejstarší pochází už z 80. let. Jde o jakýsi slovníček výrazů, které považuje Milan Kundera za nejdůležitější pro svou poetiku a obraznost. Vzešel z autorova zápasu nad překlady vlastních knih.
Kundera: Překladatelé jsou blázni do synonym
„Synonyma nahradila opakování a zničila tak nejen melodii textu, ale i jasnost smyslu... Odmítám sám pojem synonyma: každé slovo má svůj vlastní smysl, svou nuanci, a je sémanticky nenahraditelné,“ uvádí Milan Kundera, mezi jehož erbovní pojmy patří např. Evropa, komično, kýč, mystifikace či ironie, která nás „zbavuje jistot a odhaluje svět jako mnohoznačnost“. Tvůrce jako by svým dílem říkal stále totéž, ale s každou novou knihou své poznání zpřesňuje. Odmítá autobiografický výklad tvorby, od umění však požaduje „nové osvětlení, které dílo vrhá na lidský svět“. Opět se vrací ke Kafkovi, Musilovi či Joyceovi, jehož Odysseus pro něj představuje doslova „gigantický mikroskop“. V závěrečných portrétech se pak věnuje autorům zcela neznámým, anebo těm, které dříve nedocenil, v prvé řadě Dostojevskému.
Román zasvěcení
Literární teorií se zabývá také studie Daniely Hodrové Román zasvěcení, vycházející v novém, rozšířeném vydání v produkci nakladatelství Malvern. Kniha sleduje proměny iniciačního románu od jeho počátku v antice přes středověké prózy o svatém grálu až třeba po Jméno růže Umberta Eca. Studie analyzuje strukturu těchto děl a jejich esoterickou symboliku, v níž nalézá obdobu jungovských archetypů a individuačního procesu. „Náš duch je propast, která si libuje v propastech,“ cituje autorka příznačně z jedné mystické prózy.
Šest let
Pro milovníky napětí vydal Knižní klub prózu Američana Harlana Cobena nazvanou Šest let. Šest let uplynulo od chvíle, kdy je hlavní hrdina svědkem, jak si jeho osudová láska bere jiného. Šest let dodržel slib, že nebude pátrat po jejím dalším osudu. Když však po šesti letech náhodou narazí na oznámení o smrti jejího manžela a vydá se na pohřeb, zjistí, že vše bylo a je jinak. V tu chvíli se začíná roztáčet zápletkový kolotoč, v němž hrají hlavní roli tajné identity, tajné organizace a vůbec tajemství jako takové, neboť autor dokáže předestřenou skutečnost obrátit doslova naruby. Knihu přeložila Drahomíra Michnová.
Umění zahálky
Tak se jmenuje manuál záchrany všech „přepracovaných, přegooglovaných, přefacebookovaných, přemobilovaných a přemailovaných“, tedy nás všech, kterým život protéká skrz prsty. Německý publicista Ulrich Schnabel napsal svou chválu pomalosti jako návod, jak přežít v době computerů bez antidepresiv a jak se věnovat více sami sobě. Neboť, jak kdysi napsal český surrealista Bohuslav Brouk: „To, co tak mnohé lidi žene z práce do práce, je hrůza před sebepoznáním.“ Knihu v překladu Petra Slunéčka vydalo nakladatelství Dauphin.
