Svět jako úsečky, trojúhelníky a čtverce

„Jak moc se lidské bytosti ve všech rozměrech vzájemně podobají svou zaslepeností a ochotou pronásledovat! Body, úsečky, čtverce, krychle, superrychle – všichni máme sklon dělat stejné chyby a jeden jako druhý jsme otroky předsudků vládnoucích v našem rozměru.“

Příběh o mnoha rozměrech

Představte si velký list papíru pokrytý úsečkami, trojúhelníky, pětiúhelníky, šestiúhelníky a dalšími rovinnými obrazci, jež nezůstávají na svých místech a volně se pohybují po povrchu papíru, nemohou však z něho vystoupit nahoru nebo dolů, takže jsou jako stíny… a nahlédnete do Plochozemí, které stvořil Edwin Abbott nejen jako matematickou hříčku v době, kdy vědci uvažovali o čtvrtém rozměru. „Z hlediska matematiky neměla Abbottova kniha v době vzniku dopad žádný, v ohledu sociální satiry je to ovšem dílo srovnatelné s texty Jevgenije Zamjatina nebo George Orwella," říká matematik Luboš Pick.

„Autorovi šlo především o didaktickou stránku," pokračuje prof. Pick, „on byl hlavně učitel a ta knížka je geniální v tom, jak vymýšlí didaktickou metodu, jak někomu vysvětlit, jak si představit čtvrtý rozměr, a dělá to na příkladu vysvětlování stejného principu, ale o dimenzi níže." Jeden z pohledů Plochozemí zaměřuje pozornost do světa fantazie, k tématům možností cestovat do „nekonečných hlubin vesmíru", do sfér prozatím vyhrazeným fantazii. Zároveň ale anglický spisovatel a myslitel naznačuje, že přes všechny vize, existují vztahy a okolnosti, které se nemění.

Plochozemí vs. ProstorozemíVypravěčem a vykladačem parametrů Plochozemí je obchodník čtverec a právě on se setká s bytostí, která mu tvrdí: „Vy vůbec netušíte, co prostor znamená. Domníváte se, že má pouze dva rozměry. Já vám však přišel zvěstovat rozměr třetí – máme totiž výšku, šířku a délku." Jenže jak si představit něco, co přesahuje navyklé, zavedené, dokonce mocí hlídané myšlení? V tomto ohledu je příběh Edwina Abbota nadčasový, neboť poukazuje na to, že omezující není počet stran či ostrost úhlů, ale neschopnost přijmout prostor toho druhého, tolerance a solidarita: „A přesto – a za to doznání se hluboce stydím – můj bratr dosud neporozuměl podstatě třetího rozměru a otevřeně hlásá svou nevíru v existenci koulí.“