Ten, který byl; Kruhy pod očima; Básnické mezisvěty…
„Světem kráčí strašidlo. Strašidlo únavy z poezie a umění vůbec.“ Touto parafrází Komunistického manifestu otevírá gymnaziální student Vladimír Macura svůj Manifest ismuismu.
Pavel Janoušek, Ten, který byl, Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou (Academia)Umělecký směr ismuismus vyrůstal z ostatních ismů, které současně popíral, čímž nad nimi „slavně vítězil“, jak stojí psáno v manifestu, který již předurčuje Macurovo pozdější odborné i lidské směřování k hravosti a humoru. Plastický portrét této inspirující osobnosti podává literární historik Pavel Janoušek v životopisné monografii Ten, který byl.
Oba bývalé kolegy z Ústavu pro českou literaturu spojovala někdejší sympatie ke strukturalismu. Ovšem jak píše Janoušek: „Existuje jedna strukturalistická hypotéza, kterou respektovat nedokážu, a to požadavek ponechat zcela stranou to, co je za texty, tedy abstrahovat od Macurova života...“ A tak črtá před čtenáři příběh, v němž jsou život a dílo neoddělitelně spjaty. Je to příběh básníka, který včas poznal limity svého talentu, a proto přesedlal na literární historii, kde pro sebe objevil klíčové téma v podobě národního obrození. Ex post však přesto zasáhl i do živé literatury - jako autor próz vycházejících často právě z obrozenecké tématiky.
Je to příběh intelektuála tzv. šedé zóny, který značnou část svého tvůrčího života čelil tlaku režimu, s nímž se vyrovnával po svém - zejména různými mystifikacemi. Zmiňme např. jeho zprvu recesistickou adoraci Estonska, z níž se vyklubal celoživotní vztah k podobně malému a ohrožovaného národu, jako jsme byli my sami. Janouškova monografie vychází v nakladatelství Academia coby předzvěst sebraných Spisů Vladimíra Macury.
Věroslav Mertl, Kruhy pod očima (Host)Takřka jediným katolicky orientovaným spisovatelem, jehož knihy směly za normalizace vycházet, byl Věroslavu Mertl, jehož životaběh skončil loni v květnu. Nedožil se tak vydání třetího dílu svých deníkových zápisků, esejů a rozhovorů, vycházejících pod titulem Kruhy pod očima v nakladatelství Host. Ačkoli sám autor nazývá své „cik cak“ zápisky „melanží vesnického mudrlanta“, najdeme zde často kritické komentáře časové i nadčasové. Autorovy polemiky s mladší tvůrčí generací střídají lamentace nad českou národní povahou. „Ach, Čechy! Nic naplat, kde chybí vertikála, nastává sešup do nevyléčitelného paroxysmu blbství,“ soudí Věroslav Mertl.
Ivo Fencl a Ivo V. Fencl, Básnické mezisvěty otců a jejich synů (nákl. vl.)Aluze, citace, dialogy, dokumenty, fúze, koláže, iniciace, interpretace, mantry, meditace, mini-romány, proroctví, robinzonády, zaříkávání nezrozených, živých, zesnulých, snových, současných... To vše najdeme ve společné publikaci Ivo Fencla a Ivo Václava Fencla nazvané Básnické mezisvěty otců a jejich synů. Graficky i obsahově experimentální generační dialog dvou literátů, resp. spisovatele a literárního vědce, vychází vlastním nákladem autorů.
Shel Silverstein, Jen jestli si nevymejšlíš (Albatros) Na závěr knížka pro děti, malinko cynická, poněkud rošťácká a sdostatek ztřeštěná. Jen jestli si nevymejšlíš - zní její název. Američan Shel Silverstein tu učí děti, jak se mají houpat na svých knírech či co si počít s velbloudem, který nosí podprsenku. Texty vycházejí z nejlepších tradic nonsensové poezie: „Mám pratetu Alžbětu, co zná / v Ďáblicích holiče, co zná / houslistu z Hrdlořez, co zná / strašnickou pošťačku, co zná / jednoho mladíka, co zná, / jak je má prateta hrozná.“ Básně počeštili Lukáš Novák, Stanislav Rubáš a Zuzana Šťastná. Vydal Albatros.