„Trpělivý dotyk neúnavného Umění“

27. leden 2015

„Nestydím se, nebojím se, ani se nezdráhám říci Vám to, co Má být Řečeno: Že jsem Dnem i Nocí pod vedením Poslů nebes; avšak takové věci nejsou prosty překážek a námahy…“ Tak píše v jednom z dopisů William Blake, anglický rytec, malíř a básník. Soubor jeho korespondence nyní vychází v českém překladu pod názvem První z mých andělů. Dopisy vydalo nakladatelství Malvern.

„Vím, že Člověk může být i na Tomto Světě šťastný.“ Píše William Blake ( 1757-1827) v roce 1799. Je mu málo přes čtyřicet a právě se potýká (korespondenčně) s reverendem Truslerem, který si objednal rytiny, ale způsob, jímž je umělec provedl, se mu nezamlouvá. Odmítnutý Blake píše vysvětlení, ale vlastně horoucí vizi a obhajobu svého pohledu na umění i na svět kolem: „Některé Děti jsou Pošetilé, rovněž tak někteří Starci. Ale převážná většina jich stojí na straně Imaginace čili Duchovního Vnímání.“

William Blake prožil celý svůj život v Londýně Výjimkou byly tři roky strávené v Sussexu, ve vesnici Felpham, blízko moře. Těšil se tam, jenže zanedlouho píše Thomasu Buttsovi: „Pravdou až příliš zřejmou však je, že kdybych byl závislý pouze na Smrtelných Věcech, byli bychom i s mou Chotí již oba dávno Ztraceni. Každý v Této Zemi užasne nad mou Trpělivostí a Vytrvalostí tváří v tvář Nekončícím Křivdám a ujišťuji Vás, že kdybych se mohl do Londýna vrátit měsíc po svém příjezdu sem, byl bych tak učinil, ale moji Duchovní přátelé mi přikázali, abych to všechno snášel, abych mlčel, abych vše podstupoval bez reptání v dobré naději…“

03301654.jpeg

„Třeseme se před Úkoly, jež před námi stojí“Z dopisů, které William Blake odesílal svým přátelům i zákazníkům je znát nadání a nadšení. Byl zaměstnán jako rytec, aby získal prostředky k obživě i pro své umění, obrazy i poezii, v tomto ohledu se musel podřizovat – to byl jeho „pozemský svět“. Zároveň ale jako by prožíval paralelní život v bohatém světě představivosti, vizí, které ho chlácholily, smiřovali s nepřízní a budily v něm oddanost a nadšení pro prostor duchovní: „Jestliže ty, který jsi Božskou Prozřetelností určen pro Duchovní společenství, Odmítneš a pohřbíš svůj Talent v Zemi, třeba by se ti ani Vezdejšího Chleba nedostávalo, bude tě celý život provázet Zármutek a Zoufalství a po smrti jen ostuda a hanba navěky.“

Spustit audio