Zvláštní čtyřstránkové číslo Tvaru

psaní, ilustr. obr.Foto:  Free Stock Photos

V souvislosti s upadající péčí o český jazyk a literaturu na školách a se zanedbatelnou podporou česky psané i do češtiny překládané literatury asi nepřekvapí, že literární periodika každý rok bojují o svou existenci a pracovat za symbolické nebo nulové honoráře se stalo normou.

Logice věci tedy možná odpovídá, že poslední letošní číslo literárního obtýdeníku Tvar, který už od roku 1990 fundovaně, originálně i s nadsázkou sleduje současnost i historii české literatury, zítra vyjde jen coby čtyřstránkové torzo. Proč 21. číslo Tvaru běžný tvar postrádá, na to Ivaně Myškové odpovídal šéfredaktor, básník Lubor Kasal.  

Ze zvláštního čísla Tvaru: 

"Považujeme za velmi nebezpečné odkazovat českou literaturu mezi vrtochy několika málo podivínů a doporučovat těm, kterým její osud leží na srdci, aby - když už si nemohou pomoci - holdovali svému "koníčku" ve volném čase a nezatěžovali tím ostatní daňové poplatníky." 

"Zdá se, že literatura by skutečně mohla a měla být svědomím národa, a to svědomím černým. A patrně jím už je - a právě tak, jako se špatným svědomím, s ní také velká část českého národa nakládá: snaží se ji vytěsnit, případně zakrýt neškodnou náhražkou v podobě záplavy knih, které od důležitých otázek svědomí, soucitu, identity, smyslu, jazyka, atd. pozornost spíše odvracejí opět směrem ke konzumu, zábavě, utvrzování statu quo."  

Z ankety K čemu je dobré číst literární časopisy? 

"Literární časopis mi pomůže se v současné literatuře orientovat, dopřeje mi radost s některými autory souznít, s jinými polemizovat. Situace, kdy tyto časopisy musí žadonit o finanční pozornost MK, je kulturního národa nedůstojná." Hana Rásochová, projektantka