Lulu - nezletilá femme fatale v Divadle Komedie
režisér inscenace David JařabFoto: Jaroslav Doleček
Frank Wedekind patřil na přelomu 19. a 20.století k nejskandálnějším německy píšícím autorům. Pobuřoval svou otevřeností při výběru témat i zájmem o cirkus či kabaret. V pražském Divadle Komedie představuje režisér David Jařab svou verzi Wedekindova dramatu Lulu (premiéra 6.5.2010).
/audio uvnitř/
Lulu v Divadle KomedieFoto: prakomdiv.cz
Jaroslav Doleček se Davida Jařaba nejprve zeptal, zda je v textu znát autorova inklinace k lehké múze...
Frank WedekindFoto: Press kit
Pár slov o autorovi
Německý dramatik Frank Wedekind žil dynamický život nonkonformního umělce, jenž se bouřil jak proti společenským, tak i umělecký konvencím a celou svou bytostí a aktivitou úporně a intenzivně hledal naplnění svých životních představ.
Narodil se 24. července 1864. Studoval filosofii a práva, psal lyriky, povídky, krátké scény, jarmareční písně. Zamiloval se do cirkusu, kde jednu dobu dělal tajemníka, a hledal v něm poučení pro své divadelní experimenty. Často střídal místa pobytu: od Mnichova a Berlína přes Paříž a Londýn i Švýcarsko se vracel zase do Německa - do Lipska a Mnichova. V divadle dělal mnohé: byl činoherním režisérem i hercem, vystupoval v kabaretu, kde i zpíval. V době svého mnichovského pobytu v sezóně 1896-97 (spolupracoval tehdy i se slavným humoristickým časopisem Simplicissimus) vymýšlel a hrál pantomimy. A kromě toho psal i dramata.
Hned první dramatický text jej učinil slavným. Probuzení jara vzniklo v letech 1890-91 a uvedeno bylo až o patnáct let později. Wedekind totiž tímto dramatickým textem zasáhl jedno z největších tabu tehdejší společnosti. Hlavními postavami jsou dva mladí lidé pocházející ze středostavovských dobrých rodin. Protože v tomto prostředí se o sexuálních problémech nejenom nemluví, ale prostě se dělá, že nic takového neexistuje, jejich sexuální probuzení skončí otěhotněním dívky , která jde na pokoutní potrat a zemře. Pro toto zcela otevřené pojednání tak choulostivého tématu bylo Probuzení jara cenzurou zakázáno a stala se z něj oblíbená četba, protože na jevištích nesmělo být předváděno. Podobný osud stihl i druhý díl tragédie, která se většinou hraje pod názvem Lulu. První díl Duch země měl premiéru v roce 1898, druhý Pandořina skříňka až v roce 1904. Text opět stihla pro sexuální tématiku nepřízeň cenzury.
/zdroj:www.cesky-jazyk.cz/
