Archeologové včera seznámili novináře s výsledky záchranného archeologického výzkumu v místě výstavby silničního obchvatu, který povede západně a jihozápadně kolem Kolína. Plošný výzkum trval téměř dva roky a byl největší akcí tohoto druhu, kterou vedl Archeologický ústav v Praze. Zachytil archeologicky zajímavá místa a objekty téměř v celé trase 8 km dlouhého obchvatu. Ukázalo se, že všechny zkoumané areály byly opakovaně využívány v průběhu pravěku, některé i v raném středověku. Celková plocha výzkumu byla nakonec neuvěřitelných 40 ha. Práce na takto rozsáhlém území bylo potřeba nejprve pečlivě připravit, jak konstatoval doktor Jan Frolík.
Ke globální změně klimatu přispívá řada faktorů: změny sluneční činnosti, sopečná aktivita, vegetace - a samozřejmě skleníkové plyny. Není to pouze nejčastěji zmiňovaný oxid uhličitý, ale také jiné plyny a vodní pára, důležitou roli hrají pevné aerosoly v ovzduší. Skleníkové plny se v atmosféře vyskytují přirozeně, značné množství jich však do ovzduší vypouští člověk. Nesporná skutečnost, že se lidským přičiněním zvyšuje zejména koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, a obavy ze změny klimatu vedou k požadavkům množství tohoto plynu omezit. A to nejen snížením jeho emisí, ale také případně jeho aktivním odstraňováním z atmosféry. Jak? To je téma dnešního příspěvku Jany Olivové.
V Prácheňském muzeu v Písku si v těchto dnech přijdou na své především milovníci všeho,co šíří i zaznamenává zvuky. Na výstavě s příznačným názvem „Cesta zvuku aneb proč to hraje, proč to mluví" jsou k vidění historická rádia, gramofony, magnetofony, polyfony, ale také zvukové nosiče v mnoha podobách i různé dokumenty s nimi související. Jitka Cibulová Vokatá se u některých z nich zastavila společně s autorem výstavy a vášnivým sběratelem Jiřím Kloboučníkem. Nejprve rozezvučeli starý gramofon z počátku dvacátého století, z dob Rakouska-Uherska.
Otázkou, proč je někdo pravák a jiný levák, se zabývají odborníci už hodně dlouhou dobu. Souvislost mezi pravorukostí a umístěním řečových funkcí v levé hemisféře velkého mozku a naopak zkoumalo už mnoho badatelů. Méně pozornosti však bylo věnováno výzkumu toho, proč upřednostňujeme levou nebo pravou nohu. Vědci z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy začali studovat tzv. mozečkovou dominanci - tedy převahu pravé poloviny mozečku u praváků, kteří mají řečová centra v levé hemisféře velkého mozku. Zjišťují přitom překvapivé skutečnosti týkající se právě upřednostňování dolních končetin. Jak v rozhovoru s Janou Olivovu vysvětluje profesor MUDr. Jiří Tichý, začali sledováním pravo - a levorukosti u zdravých 9-11letých školáků.
V dnešní rubrice ze světa vědy bude Jana Olivová listovat březnovým vydáním měsíčníku Vesmír.
Jak už jsme vás informovali, od 15. do 21. března se v Evropě i v USA koná Týden mozku, během kterého vědci seznamují veřejnost s novými poznatky týkajícími se výzkumu mozku, jeho fungování poškození, chorob i možností léčby, ale také s pokrokem v oblasti regenerativní medicíny a psychiatrie. Jedním z témat, kterými se odborníci intenzivně zabývají, je výzkum bolesti a látek, které působí na receptory bolesti. Snaží se ale najít i metody, jak na základě různých biochemických ukazatelů objektivně určit míru bolesti. Na podrobnosti se Jana Olivová zeptala profesora Richarda Rokyty, přednosty Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Italští restaurátoři a výzkumníci objevili v bazilice sv. Kříže ve Florencii dosud neznámé detaily maleb slavného italského malíře Giotta, který žil asi v letech 1267-1337. Nyní by chtěli zpřístupnit původní malby divákům pomocí počítače a speciálního softwaru. Není to však jediný případ, kdy může pokročilá výpočetní technika zprostředkovat současníkům podobu dávných uměleckých děl i životních podmínek našich předků. Právě o tomto tématu si dnes povídal Petr Šrámek s Janou Olivovu.
Minulý týden jsme vás informovali o velkém evropském projektu HiPER, který má už v praktické rovině prokázat, že lze zažehnout termojadernou fúzi - tedy dosáhnout sloučení jader lehkých prvků - pomocí laserů, a této reakce pak prakticky využít. Výsledkem fúzní reakce je totiž uvolnění obrovského množství energie, která může sloužit například k pohánění elektrárny. Stejné fyzikální procesy probíhají ve hvězdách - včetně našeho Slunce. Jejich zvládnutí by lidstvu nabídlo praktiky nevyčerpatelné množství levné a bezpečné energie. Podrobnosti připravila Jana Olivová.
Nové poznatky o odolnosti bakterií vůči antibiotikům a o vztahu mezi světlem a migrénou, ale také výzkum nového ekologického typu hromadné dopravy: to jsou témata dnešních zajímavostí ze světa vědy, které připravila Jana Olivová.
Nejsložitějším orgánem lidského těla je mozek. Jeho výzkumu se věnují početné vědecké týmy na celém světě - a každým rokem v březnu informují širokou věřejnost v USA i v Evropě o nových poznatcích týkajících se fungování mozku, jeho poškození a chorob i možností léčby, ale i regenerativní medicíny a psychiatrie. Děje se tak v rámci Týdne mozku, který se v České republice bude konat už po dvanácté, a to v týdnu od 15. března. Na jeho organizaci se podílejí Česká společnost pro neurovědy, Centrum neurověd a Ústav experimentální medicíny Akademie věd. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou kohnstatuje ředitelka tohoto Ústavu, profesorka Eva Syková, čeští neurovědci významně přispěli například k výzumu přenosů informací v mozku.
