Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku
Lidé odedávna pojmenovávají nejrůznější objekty v krajině, aby se v ní lépe orientovali – svá jména (a někdy hodně zvláštní ) tak mají lesy, louky, pole, osamělé stromy, kameny či skály, ale i objekty vytvořené v krajině člověkem – lomy, cesty, doly apod.
Tyto názvy přitom často nejsou ani zachyceny na mapách. Jazykovědci v Ústavu pro jazyk český Akademie věd v Praze pracují na Slovníku pomístních jmen v Čechách.
Jejich kolegové v Dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český v Brně zase zpracovávají Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Průběžně budují i jejich digitální databázi, jak vysvětluje doktorka Libuše Čižmárová ze zmíněného Dialektologického oddělení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
