Jak vznikají víry
Horké letní dny lákají ke koupání - v přírodě, v řekách, rybnících a přehradách je však třeba počítat s nebezpečím vírů.
Víry vznikající při pohybu vody – nebo také vzduchových mas – jsou totiž jedním z nejčastěji se vyskytujíccíh jevů na Zemi. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou zdůrazňuje Ing. Rudolf Dvořák z Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR, který se popisu vzniku vírů a jejich důsledky například na výkon různých strojů zabývá, vír nikdy nevznikne v tekutině, která je v klidu, nebo která proudí rovnoměrnou rychlostí.
Pokud se někomu poštěstilo překročit rovník, možná si všiml, že na severní a na jižní polokouli se víry otáčejí opačným směrem. Každý den to můžeme pozorovat například i při předpovědích počasí, které ukazují pohyb tlakových výší a níží. Zjistíme, že na severní polokouli se tlakové níže vždy otáčejí doleva a tlakové výše doprava – a na jižní polokouli je tomu přesně naopak. Tyto procesy můžeme pozorovat i u vody odtékající z umyvadla nebo z vany. Zeptala jsem se Ing. Rudolfa Dvořáka z Ústavu termomechaniky Akademie věd, proč tomu tak je, když se Země točí stejným směrem, ať jsme na severní nebo na jižní polokouli, jestli tedy tento jev nesouvisí s otáčením zeměkoule.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
