Bude někdy strojový překlad dokonalý?
Systémy pro počítačový překlad sice existují už 6 desetiletí, přesto jsou stále nedokonalé. Proč tomu tak je a jak se vědci snaží o vylepšení strojového překladu?
Před 60 lety, 7. ledna 1954, byl v New Yorku představen první systém pro strojový překlad, tedy pro automatický překlad z jednoho přirozeného jazyka do jiného přirozeného jazyka pomocí počítače. Dnes je takovýchto systémů k dispozici řada – ale stále nejsou, možná ani nikdy nebudou, - dokonalé.
Podmínkou pro jejich využívání a další rozvoj nejen při překladech, ale i pro počítačové rozpoznávání řeči či strojové učení je nezbytné zpracovat přirozený jazyk natolik přesným formálním způsobem, aby mu počítač rozuměl, aby porozuměl mluvené řeči člověka, reagoval na ni nebo ji dokázal převést do psané podoby, a to tak, aby tomu zase porozuměli lidé. Při překladu je toho navíc potřeba dosáhnout jak v jazyce výchozím, tak v jazyce cílovém.
Právě to je jedním z hlavních úkolů oboru zvaného počítačová lingvistika, k jejímuž rozvoji významně přispěl profesor Aravind Joshi z Pennsylvánské univerzity v USA, který za mimořádné celoživotní dílo v oboru počítačové lingvistiky a za významný přínos k rozvoji tohoto bádání na Univerzitě Karlově zde vloni získal čestný titul doktora fyzikálně-matematických věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
