Čeští vědci analyzovali pád meteoritu u Čeljabinsku
Čeští vědci, kteří analyzovali pád meteoritu poblíž uralského Čeljabinsku z února letošního roku, jsou hlavními autory a spoluautory dvou článků na toto téma v prestižním časopise Nature.
Když letos 15. února dopadl v okolí uralského Čeljabinsku veliký meteorit, čeští astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd už krátce poté jako vůbec první na světě publikovali detailní výpočty dráhy letu tohoto meteoritu v atmosféře, jak tento průlet vypadal a odhadli i jeho hmotnost.
Při svých analýzách a výpočtech použili videozáznamy pozorovaného pádu pořízené náhodně na místě. Následně se podařilo přímo na místě u 15 videozáznamů přesně na centimetry změřit, odkud byly pořízeny. Díky této odborně řečeno kalibraci se mohli s obrovskou přesností určit, kudy na obloze dané těleso prolétalo a původní výpočty ještě upřesnit. Výsledkem komplexní analýzy celé události, kdy naši vědci spolupracovali i s kanadskými kolegy, je článek „Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa“, který právě uveřejnil týdeník Nature na svých internetových stránkách a který následně vyjde v tištěné verzi časopisu.
Jeho hlavními autory jsou vědci z Astronomického ústavu, a dále badatelé z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky a z Univerzity v Západním Ontariu v Kanadě. Čeští astronomové jsou v autorském kolektivu také dalšího článku v Nature, který se zabývá především energetickou bilancí pádu Čeljabinského meteoritu. Jeho část váze asi 570 kilogramů se v říjnu podařilo ruské expedici vyzdvihnout ze dna jezera Čebarkul na Urale. Jak Českému rozhlasu řekl doktor Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, měli především radost, že těleso mělo přibližně tu hmotnost, jakou předpovídali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.