Nový mechanismus vzniku uhlíkových sloučenin ve vesmíru
Vědci z fyzikálního ústavu Akademie věd rozšířili poznání vzniku určitých organických molekul v mezihvězdném prostoru – což je důležité pro pochopení základních chemických procesů ve vesmíru a potažmo pochopení vzniku života.
V okolí některých hvězd se vyskytuje velké množství sloučenin zvaných polyaromatické uhlovodíky, což jsou organické molekuly tvořené uhlíkem a vodíkem s dvěma a více benzenovými jádry.
Ačkoliv jsou důležité pro pochopení chemických procesů ve vesmíru, vzniku různých organických sloučenin a potažmo i života ve vesmíru, jejich původ stále není zcela jasný: v mezihvězdném prostoru je jejich příliš mnoho, než aby mohly vznikat pouze dosud předpokládanými mechanismy.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ve spolupráci s kolegy ze Španělska a Francie však nyní představili další možný mechanismus vzniku polyaromatických uhlovodíků – a jejich studii uveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Jak ovšem podotýká doktor Martin Švec, původně jim vlastně vůbec nešlo o molekuly v mezihvězdném prostoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.