Pokroky ve výzkumu antihmoty
Vědci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) minulý týden oznámili další nový milník ve výzkumu vlastností antihmoty.
Zkoumají ji mimo jiné proto, že chtějí rozluštit jednu z největších záhad fyziky: Proč žijeme ve vesmíru tvořeném téměř výhradně hmotou, když podle dnešních představ po velkém třesku vzniklo stejné množství hmoty i antihmoty? Co se s touto antihmotou stalo? Podle současných fyzikálních teorií má každá základní, elementární částice hmoty i svou antičástici, která má být jakýmsi jejím zrcadlovým obrazem. K protonu tak existuje jeho protějšek antiproton, k elektronu pozitron atd.
Zkoumat vlastnosti antičástic je však nesmírně obtížné, protože při setkání s běžnou hmotou tzv. anihilují, přestávají existovat. Přesto se už dříve podařilo nejen připravit atomy antivodíku, ale loni je vědci v CERN dokázali udržet na neuvěřitelných tisíc sekund, což už je dostatečně dlouhá doba pro podrobnější výzkumy.
Nyní byl zaznamenán další důležitý úspěch: podařilo se uskutečnit první krok ke spektrálnímu měření antivodíku. To je důležité právě pro přesné porovnání vlastností atomů antivodíku s atomy už dobře prozkoumaného běžného vodíku. Na podrobnosti se Jana Olivová zeptala doktora Jiřího Rameše z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
