Polymerní micelární systémy pro dopravu léčiv do nádorů

16. prosinec 2013

Cesta v objevu účinných způsobů dopravy léčiv do příslušných tkání nebo k lepším diagnostickým metodám je dlouhá a vyžaduje souhru mnoha oborů, od syntézy organických látek a chemii polymerů přes fyziku či analytiku až k biologii.

Martin Hrubý z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, který za své výzkumy letos získal cenu Otty Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky, se při konstrukci systému, které by měly sloužit k diagnostice onemocnění, včetně nádorových, se zaměřuje na využít nanoobjektů – o velikostí několika desítek až stovek miliontin milimetry:

„Jsou to systémy, které jsou tvořeny buď velkými molekulami, makromolekulami, polymery nebo tzv. supromolekulárními systémy. To jsou shluky větších molekul, které se dohromady chovají jako jeden celek. Mají specifické biologické chování, které vyplývá z jejich velikosti. Například pevné nádory vykazují tzv. EPR efekt – když se v těle vytváří pevný nádor, nemůže růst, dokud si na těle nevynutí tvorbu nových cév, které by ho vyživovaly. Tyto nové cévy jsou ,děravé‘ a nanoobjekty se do nich dobře dostávají.“

autoři: Jana Olivová , Karel Kratochvíl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.