Rozmnožování plazů má celou řadu zvláštností
Způsoby rozmnožování a určování pohlaví potomků jsou v přírodě velmi rozmanité – někdy o tom, jestli se narodí syn či dcera, respektive sameček a samička, rozhoduje otec, jindy matka – a jindy na nich zcela nezávislé okolnosti.
U savců – včetně člověka – je to v podstatě jednoduché: maminka dodá vajíčko s pohlavním chromozomem X, tatínek má spermie dvou typů: buď s chromozomem X, nebo s chromozomem Y. Když vajíčko oplodní spermie s chromozomem X, narodí se dcera, když se uplatní spermie s chromozomem Y, přijde na svět syn.
Podobně je tomu u ptáků – ti mají pohlavní chromozomy typu Z a V, ale na rozdíl od savců je to samice, kdo dělá dva typy vajíček – s pohlavním chromozomem Z nebo V, samci ale vytvářejí jen jeden typ spermií.
Zatímco tedy u savců o pohlaví potomka rozhoduje otec, u ptáků o něm rozhoduje matka.
U plazů je však situace složitější a pohlaví potomků mohou určovat různé okolnosti. Jaké a kdy, to zkoumají biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Docent Lukáš Kratochvíl se zaměřuje především na studium gekonů a leguánů, ale zajímají ho samozřejmě i další plazi, jak podotýká v rozhovoru s Janou Olivovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.