Vědci se snaží přiblížit k absolutní nule
Snaha o dosažení teploty jen o nepatrný zlomek vyšší, než je absolutní nula, může pomoci při hledání nových exotických materiálů. I když cesta k teplotě hluboko pod nulou je nesnadná, vědci si od výzkumu slibují si, že se tak budou moci podívat hlouběji do mikrosvěta.
Až americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA vyšle zhruba za dva roky na Mezinárodní kosmickou stanici svou novou laboratoř pro výzkum chladných atomů v beztížném stavu, mělo by v ní být vytvořeno také nejchladnější místo ve vesmíru, ještě chladnější, než je v mezihvězdném prostoru. Teplota by se tam měla sešplhat až na pouhou jedinou desetinu miliardtiny stupně nad absolutní nulou, která představuje ˗273,15 °C.
Fyzikové předpokládají, že při těchto extrémně nízkých teplotách bude možné studovat kvantové jevy. Hmota se totiž dostává do pozoruhodného, extrémního stavu nazývaného Boseho–Einsteinův kondenzát, u kterého se předpokládá mnoho zajímavých a užitečných vlastností. Vědci si od jeho studia slibují, že jim umožní hlouběji prozkoumat zákonitosti kvantové fyziky. Tu sice hojně využíváme v praxi – bez jejího využití by těžko fungovaly počítače, lasery, televize i řada přístrojů v medicíně.
Ovšem k úplnému poznání jejích zákonitostí je ještě hodně daleko – a to i proto, že se projevují především v miniaturních měřítcích mikrosvěta. Ovšem v Boseho-Einsteinově kondenzátu, který jako první v laboratoři připravili Eric Cornell, Wolfgang Ketterle a Carl Wieman (a získali za to Nobelovu cenu za fyziku), jsou atomy v tak zvláštním stavu, že kvantové jevy začnou být viditelné a pozorovatelné nikoliv jen v nepatrných rozměrech mikrosvěta, ale i v makroskopickém měřítku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka