Výzkum stavby čínských pyramid
Podle čeho vybírali naši dávní předkové místo pro své pozoruhodné stavby, jako jsou třeba pyramidy, a čím se přitom mohli řídit?
Pyramidy a další stavby, které vytvořily dávné civilizace, byly mnohdy pozoruhodně přesně orientované podle astronomických objektů na obloze. Orientaci mnoha jiných však nelze takto vysvětlit. Jiné však mohly být podle vědeckých hypotéz orientovány podle směru k aktuálnímu magnetickému pólu Země, tedy s použitím kompasu.
Profesor Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd s kolegy prováděl vlastní podrobná měření na řadě archeologických lokalit v Mexiku, Guatemale, Hondurasu a Peru, ale zkoumal také orientaci pyramid v Číně. Jsou z udusané hlíny a jsou to vnější přikrývky hrobů císařů.
Čeští vědci jejich orientaci zkoumali nejprve ze satelitních snímků, profesor Klokočník však loni při své návštěvě Číny prováděl vlastní měření, aby ověřil, zda pyramidy mohly být opravdu orientovány pomocí kompasu. K tomu je také důležité najít vztah – korelaci – mezi orientací těchto pyramid a jejich stářím, které je známo poměrně přesně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.