Jedinečný projev malířky českého meziválečného sociálního umění
Na přelomu loňského a letošního roku měla v Brně premiéru objevná výstava věnovaná dílu a životu zapomenuté české malířky. Poněkud pozměněná repríza této výstavy, doplněná o některé další exponáty, je ode dneška k vidění v Praze. Výstavu nazvanou Vlasta Vostřebalová Fischerová Mezi sociálním uměním a magickým realismem můžete navštívit v domě U Zlatého prstenu Galerie hlavního města Prahy do 14. září 2014.
Malířská a kreslířská tvorba Vlasty Vostřebalové Fischerové, která žila mezi lety 1898 až 1963, byla sice vymezena necelými dvaceti lety aktivní tvůrčí činnosti, ale patří k nejosobitějším výtvarným projevům českého umění dvacátých a třicátých let 20. století inspirovaného sociálními motivy. Výstavu, obsahující 40 olejomaleb a 150 prací na papíře, kurátorsky připravily dvě historičky umění Martina Pachmanová a Michala Frank Barnová.
Vidět za plochu obrazuAž jakási barevná monotónnost charakterizuje dílo Vlasty Vostřebalové-Fischerové, a také současná jednoduchost. Ovšem právě tím může být tento projev přitažlivý, neboť je zřejmé, že tím, co je „na ploše“ tyto obrazy rozhodně nekončí. Sama autorka své prostorové cítění výstižně popsala v rozhovoru v roce 1963: „Neukazovat jen tak, plošně, ale ta potřeba ´vidět až za roh´, vidět to nějak i plasticky, sochařsky, ale vyjádřit malířsky. Všimněte si, že ty moje portrétní kresby, to nikdy není jen jeden pohled…“ O významu umění umělkyně sdělila: „Podle mého názoru má malíř malovat nejen to, co vidí, ale i co o věci ví a co tuší.“
