Umění čtrnácti žen je k vidění U Zlatého prstenu, Někdy v sukni
Prezentace díla umělkyň generace devadesátých let nazvaná Někdy v sukni - Umění 90. let začala 5. listopadu ve výstavních prostorách Galerie hlavního města Prahy v domě U Zlatého prstenu na Starém Městě. Navštívit ji můžete do 8. března 2015.
Na začátku letošního roku proběhla v Moravské galerii v Brně výstava Někdy v sukni, která představila silnou generaci umělkyň z devadesátých let minulého století. Její reprízu můžeme nyní vidět Praze. Kurátorka Pavlína Morganová k výstavě přizvala 14 umělkyň s cílem ukázat do té doby nevídanou pozici žen v uměleckém provozu.
Ženy se objevily ve své intimitěVýstavu případně otevírá diagram Martiny Pachmanové mapující situaci žen - umělkyň na české výtvarné scéně od 18. století do současnosti a divák si na stěnách schodiště může přečíst jména nepočetných průkopnic a sledovat, jak se zastoupení žen postupem doby a zejména v posledních desítiletích silně „zahušťovalo“. Podobně uvažovala i kurátorka výstavy: „Najednou začaly ženy v umění fungovat evidentně samostatně a jejich díloo nesmírně silně promlouvalo.“
Nová doba, forma i obsahNa otázku, proč se rozhodla představit právě dané období, odpovídá kurátorka Pavlína Morganová: „Tu dobu považuji za nesmírně důležitou v tom, co se tehdy odehrálo vůbec na poli proměny uměleckého díla a nových obsahů, které umělci a umělkyně začali mapovat.“
První silná generace a dalšíVýstava představuje práce: Veroniky Bromové, Mileny Dopitové, Lenky Klodové, Martiny Klouzové-Niubó, Markéty Othové, Míly Preslové, Elen Řádové, Kateřiny Šedé, Markéty Vaňkové, Michaely Thelenové, Štěpánky Šimlové, Kateřiny Vincourové, Aleny Kotzmannové a Zdeňky Kolečkové.
Prezentaci doprovází obsáhlá publikace dokumentující tvorbu vystavujících umělkyň od roku 1990 až do současnosti. Zasazuje ji do širších sociologických a především umělecko-historických souvislostí a její součástí jsou též rozhovory s jednotlivými vystavujícími připravené významnými českými teoretičkami umění.
