Století válek a jeho britská reflexe ve výtvarném umění

14. leden 2015

V rámci akcí konaných v Británii mezi lety 2014-2018 a připomínajících výročí první světové války probíhá na severu Anglie, v Manchesteru, výstava nazvaná Vnímání války: 1914 až 2014. Zdarma je přístupná až do 22. února.

Proč se výstava připomínající válečné konflikty, jak lze usuzovat z jejího názvu, koná právě v Manchesteru?Protože tamní Manchester Art Gallery, založená už v 19. století, vlastní největší sbírku výtvarných prací reflektujících první světovou válku mimo Londýn. Za základ této bohaté kolekce vděčí Lawrenci Hawardovi, který se stal ředitelem galerie v roce 1914, v době, kdy se prostor jmenoval Manchester City Art Gallery. Hazard se znal osobně s mnoha výtvarníky, nakupoval často výtvarná díla přímo v jejich ateliérech, zapojil se rovněž do schématu oficiálních válečných umělců.

V roce 1916 proslovil na Manchesterské univerzitě přednášku nazvanou Vliv války na výtvarné umění a literaturu. Současná výstava Vnímání války: 1914 až 2014 je tak dalších z mnoha stovek nejrůznějších akcí, které po celé Británii připomínají, a až do roku 2018 budou připomínat, sté výroční první světové války. Garantem či koordinátorem těchto připomínek je Imperiální válečné muzeum.

V loňském roce pořádalo londýnské Imperiální válečné muzeum výstavu Pravda a paměť: Britské výtvarné umění první světové války. Je možné londýnskou a manchesterskou výstavu srovnávat?To je dost obtížné, protože výstavy byly odlišně koncipované. Ta londýnská (ještě je stále zdarma přístupná, a to až do 8. března), se zaměřuje výhradně na výtvarná díla, která vznikla během první světové války nebo nedlouho po ní a tento válečný konflikt reflektovala.

03292498.jpeg

Manchesterská expozice je pojata mnohem šířeji, tedy v časovém ohraničení. A v tom je právě její přednost, protože tu můžeme srovnávat výtvarné práce, které vznikaly v různých dobách minulého století, reflektovaly různé konflikty a byly v nich použity různé výtvarné prostředky a techniky. Takže můžeme-li na londýnské výstavě vidět výhradně olejomalby, kresby, akvarely či skulptury, tak expozice v Manchesteru k nim ještě přidává fotografie či videoprojekce. Zejména si ale na této výstavě především uvědomíme je to, že obraz válečných hrůz vlastně zůstává stejný. Je jedno, zda zachycuje boje třeba ve Flandrech v roce 1914, či současné války v Africe nebo na Středním východě. Výsledek je stejný. Trpící lidé, nesmyslnost válečných běsů.

03292497.jpeg

Můžete uvést nějaký příklad?Nedaleko sedmi akvarelů, v nichž Herbert Cole v roce 1918 zachytil tváře znetvořené po výbuších granátů, visí velkoplošná fotografie Richarda Mosse z roku 2011, na níž je muž rovněž s hrůzně znetvořeným obličejem. Tato fotografie bez názvu zřejmě vznikla někde v Africe.

03292503.jpeg

Kteří výtvarníci vytvořili vystavené práce?Jsou zde zastoupena díla snad všech nejvýznamnějších oficiálních válečných výtvarníků „velké války“, tedy například Paula Nashe, C. R. W. Nevinsona, Erica Kenningtona, Williama Orpena. A také jsou představeny tři grafiky od Muirheada Bona, právě on se stal v květnu 1916 prvním britským oficiálním válečným malířem. Pro nás je zajímavý rovněž Henry Lamb, od nějž je v Manchesteru vystaven sice pouze jediný obraz polního obvaziště, ale on jako oficiální válečný malíř působil i během druhé světové války, kdy krom mnoha jiných vytvořil dva portréty našich vojenských velitelů, leteckého maršála Karla Janouška a generála Rudolfa Viesta.

Kurátoři expozice nezapomněli ani na druhou stranu fronty, takže si například z Britského muzea zapůjčili několik grafik z cyklu Hrůzy války od německého výtvarníka Otty Dixe. Ze současných výtvarníků bych jmenoval alespoň velmi působivou sérii Plynové masky, kterou v roce 2008 vytvořila Sophie Jodoin. Ostatně právě jednu z jejích prací si vybrali autoři velmi kvalitního výstavního katalogu na jeho titulní stranu.

autor: jbe
Spustit audio