Z Německa: Sahure - smrt a život velkého faraóna - nová výstava ve frankfurtském Liebieghausu

Z Německa: Sahure - smrt a život velkého faraóna - nová výstava ve frankfurtském Liebieghausu

Proč je zrovna tento faraón předmětem rozsáhlé výstavy a proč je jejím dějištěm právě Frankfurt? Samozřejmě to má své důvody a obě otázky lze zodpovědět udáním jediného jména: Ludwig Borchardt. Egyptolog a architekt Borchardt se narodil a studoval v Berlíně. Jeho žena Emilie, rozená Cohenová, pochází ze staré frankfurtské bankéřské rodiny a bez její finanční a psychické podpory by jistě leckteré archeologické objevy jejího muže nebyly uskutečnitelné.

V posledním roce 19. století byl Borchardt jmenován egyptologickým atašé na generálním konzulátu v Káhiře. Ve svém soukromém domě založil první německý egyptologický institut. Jeho budoucí architektonické nálezy, resp. jejich polovina, putovala do sbírek Německé orientální společnosti, jejíž sídlo bylo právě ve Frankfurtu.  

V roce 1912 se Borchardt proslavil nálezem bysty královny Nefertiti, mistrovským sochařským dílem z 2. tisíciletí před Kristem, které je ozdobou Nového muzea na berlínském Ostrově muzeí.  

Sahure, faraón 5. dynastie, vládl před 4.500 lety . Byl zástupcem tzv. 'staré říše', toto období egyptské historie je také nazýváno 'dobou pyramid'. Mezi všemi známými pyramidami zaujímají stavby, realizované za Sahurovy vlády v Abúsíru, mimořádné postavení: komplexni architektura stavebního souboru o délce 500 m má čistou, klasickou formu a přísnou osovou souměrnost. Pyramidy s přiléhajícími chrámy byly jak známo stavěny, aby umožnily setkání mrtvých a živých králů, proto také jejich luxusní vybavení. V tomto případě byly stěny přes 200 m dlouhé, zastřešené cesty z údolního chrámu do chrámu mrtvých ozdobeny barevným reliéfem vinoucím se na ploše 10ti tisíc čtverečních metrů.  

Na frankfurtské výstavě vidíme originální části těchto reliéfů, sochy i architektonické fragmenty. Kromě toho jsou vystaveny i alabastrové vázy a drahocené papyry. Každý vystavený objekt je uměleckým dílem, znázorněním a potvrzením víry, především v boha slunce Re, nejvyšší božskou instanci. Palác boha slunce, který byl podle věrohodných pramenů za Sahura postaven, nebyl stále ještě objeven. Archeologové ale odkryli pozůstatky Sahurova následníka Niuserra, který je také předmětem části franfurtské expozice.
Zlatým hřebem výstavy je bezesporu témeř kompletně dochovaná Sahurova socha, zapůjčená z Metropolitního muzea v New Yorku. 

Speciální část výstavy v suterénu Liebieghausu je věnována Ludwigu Borchardtovi, který žil a pracoval 40 let v Káhiře. Před 100 lety pyramidu faraona Sahura s přilehlými stavbami objevil. Jsou zde vystaveny historické dokumenty, Burchardtovy deníky i první skicy nálezů. Návštěvníci mají také možnost nahlédnout třeba do Burchardtova archeologického kufříku nebo si prohlédnout jak se před sto lety vzácné archeologické nálezy balily a transportovaly. 

A nakonec ještě krátké odbočení: již v bibli byli egyptští králové nazýváni faraóny. Toto označení je odvozeno z egyptského slova 'Per aa' a v překladu znamená 'velký dům'. Sahure byl tedy faraón na svém místě. Za jeho vlády byly 'velké domy' opravdu postaveny. V současnosti pracují na vykopávkách v Abúsíru němečtí a čeští archeologové. 

Sahure - Tod und Leben eines großen Pharao. Liebieghaus Frankfurt. Výstava potrvá do 28. listopadu 2010.