Barvy nádherné tak, že se to slovy nedá popsat
Na třech místech v Praze budou od 7. května k vidění díla neprávem opomíjeného českého malíře Vlastimila Košvance. České centrum Praha, Italský kulturní institut a Muzeum Bedřicha Smetany až do začátku června vystavují práce žáka Vojtěcha Hynaise, kterému se uznání dostalo až posmrtně, a to hlavně v zahraničí.
V roce 2011 bylo v Itálii, na jihu Brescie, otevřeno muzeum Martinengo Villagana věnované dílu Vlastimila Košvance. Zakladatelem a prezidentem muzea je Giuseppe Franzoni, který se umělcovou tvorbou zabývá už pětadvacet let. Spolu s historikem umění Michaelem Zachařem je také kurátorem pražské výstavy.
Zakladatel a prezident muzea Martinengo Villagana věnovaného dílu Vlastimila Košvance o své cestě k umělci a s umělcem říká: „Když Kryštof Kolumbus žádal o tři karavely, aby uskutečnil svoji plavbu, nepřijali ho zrovna s otevřenou náručí, musel překonat řadu těžkých překážek. Se mnou za těch uplynulých pětadvacet let zacházeli hůř než s Kryštofem Kolumbem.
Bojoval jsem proti všem, ale šel jsem dál svojí cestou, se svou intuicí, vírou a odhodláním, až se mi to podařilo. Už před třinácti lety jsem pochopil, že je nesmírně důležité najít nějakého českého kunsthistorika. Měl jsem to štěstí, že se mi podařilo se potkat s profesorem Jaromírem Neumannem, který měl už tehdy v úmyslu napsat o životě a díle Vlastimila Košvance studii.
Řekl mi: „I já jsem byl jako Košvanec ve vězení, moc rád se tomu budu věnovat.“ Ještě mi dal kontakt na svého kolegu Michaela Zachaře pro případ, že by neměl čas. Bohužel profesor Neumann nedlouho poté zemřel a tak jsem v přípravách pokračoval s doktorem Zachařem.
Vzpomínáte si, kde a za jakých okolností jste se poprvé setkal s dílem Vlastimila Košvance?Bylo to v Paříži, kde jsem uviděl jeho obraz a ten mě ohromil ostrým kontrastem barev, které jsou něco neuvěřitelného. Jsou tak nádherné, že se to slovy nedá popsat. Jsou nesmírně intenzivní a promlouvají, komunikují mezi sebou. Kouzlo Košvancových děl spočívá v pozitivitě a naději, kterou svými obrazy dokáže přenášet na diváka.
Ve spojení s Vlastimilem Košvancem se velmi často zdůrazňuje jeho univerzálnost, jeho široký umělecký záběr…Byl to také velký ilustrátor, karikaturista, dělal filmové plakáty. A to je zase úplně jiný svět. Ve svých satirách byl tak krutý, že měl tři nebo čtyři pseudonymy, kvůli svojí bezpečnosti. To o lecčems vypovídá.
Před několika lety jste založil muzeum věnované Košvanocovu dílu. Nyní se vám podařilo zorganizovat první pražskou výstavu od jeho úmrtí v roce 1961. Jaké máte další plány s tímto umělcem?Mám spoustu nápadů a důležitých plánů, o kterých je v tuto chvíli ještě příliš brzy mluvit. Ale určitě přivedu tohoto umělce do největších měst tří kontinentů.
Život i uměleckou dráhu Vlastimila Košvance ovlivnil poválečný vývoj v Československu. Akademický malíř, portrétista aristokratických kruhů byl obviněn z kolaborace a osm měsíců vězněn. Později se potýkal se ztrátou majetku a stavy deprese, které ho dovedly až k hospitalizaci na psychiatrické klinice. Od 50. let se ve svých dílech věnoval propagační a tělovýchovné tématice, tvořil obrazy inspirované spartakiádou a navzdory překážkám maloval až do své smrti.
