Byla modelkou, koupala se v Hitlerově vaně, fotografovala Angličanky i Američanky „ve válce“

21. říjen 2015

Londýnské Imperiální válečné muzeum uspořádalo výstavu americké válečné fotografky Lee Miller. Expozice se zaměřuje na její tvorbu z období druhé světové války, ale samozřejmě ji dává do širší souvislosti s celou její tvorbou.

Lee Miller (1907–1977) byla před druhou světovou válkou nejdřív modelkou, poté módní fotografkou tehdejších celebrit jako byli Pablo Picasso, Max Ernst, Fred Astaire, Man Ray, s nímž nějakou dobu žila, či Marlene Dietrich. Výstava také připomíná její surrealistické období, vliv, který na ni měl Roland Penrose, britský avantgardní malíř a teoretik umění a v neposlední řadě později také její manžel. Vzali se až v roce 1947, nedlouho poté se jim narodil jediný syn Antony, který se také podílel na vzniku současné výstavy, mimo jiné napsal úvodní stať k obsáhlému katalogu.

Lee Miller, to alespoň u nás není příliš známé jméno……narodila se 23. dubna 1907, pokřtěná byla jako Elizabeth, v dětství jí říkali Li-Li. Na rozdíl například od Roberta Capy, proslulého válečného fotografa, u širší veřejnosti není její jméno příliš známo. Paradoxně je možná nejznámější fotografie, na níž je zachycena, jak se v dubnu 1945 koupe ve vaně v Hitlerově mnichovském bytě. Tento pečlivě naaranžovaný snímek s jejími bagančaty, na nichž je bláto z koncentračního tábora v Dachau, a Hitlerovým portrétem v pozadí, nepořídila ona, ale její přítel, fotograf David Sherman.

03496430.jpeg

Jak je současná výstava členěna?Striktně chronologicky. Je rozdělena do čtyř částí: Ženy před druhou světovou válkou, Ženy ve válečné Británii, Ženy ve válečné Evropě a Ženy po válce.

Fotografovala snad výhradně ženy?To rozhodně ne, i když podtitul výstavy – Ženská válka – a názvy jednotlivých částí by tomu napovídal. Fotografovala i vojáky, ovšem za frontou, do bojových linií ji armáda nepustila, vojenské chirurgy při práci v polní nemocnici či osvobození koncentračních táborů Buchenwald a Dachau. Ovšem ženy na jejích snímcích naprosto převažují, jak zdůraznila kurátorka výstavy Hilary Roberts, Lee Miller se jako žena právě dokázala vcítit do žen během války, do jejich potřeb, ať již šlo o ženy v zápolí v Británii, nebo v uniformě, tedy ty, které sloužily u pomocných sborů v armádě, letectvu a neposlední řadě u Královského námořnictva. Těm ostatně věnovala svou knihu fotografií nazvanou Wrenky před kamerou, která během války vyšla v Británii. Jen připomenu, že slovem „wrenky“ se přezdívalo příslušnicím Pomocného ženského sboru Královského námořnictva.

03496429.jpeg

Jak se Lee Miller k práci válečné fotografky dostala?Počátek druhé světové války ji zastihl v Británii. Již v roce 1939 začala spolupracovat s britským vydáním časopisu Vogue a již v lednu 1940 se stala členkou jeho redakce. Nejprve fotografovala Londýn a jeho obyvatele během blitzu, tedy náletů nacistické Lufwaffe. Věnovala se však i tehdy módní fotografii, řekněme válečné módě. V prosinci 1942 se pak akreditovala jako fotografka u americké armády. Byla jen jednou ze tří žen, jimž se to podařilo. Jak upozornila kurátorka Hilary Roberts, u britské armády nebyla akreditována žádná žena. Do Francie se dostala až měsíc po vylodění spojenců v Normandii, v červenci 1944. Fotografovala tam například zdravotní sestry americké armády, pořizovala snímky při obklíčení přístavu Saint Malo. A s americkou armádou se postupně dostala až do Německa, kde potom vznikly její snímky z koncentračních táborů i ta její fotografie v Hitlerově vaně.

A po konci války? Říkal jste, že poslední část výstavy se jmenuje Ženy po válce.Po vítězství Spojenců v Evropě navštívila Dánsko, které osvobodila britská armáda, krátce navštívila Británii, aby v září vrátila do Evropy. Fotografovala v okupovaném Rakousku, později, v roce 1946 také v Maďarsku a Rumunsku. Zde vznikly její méně známé, ale také velmi působivé či zajímavé snímky. K těm patří třeba fotografie dvou Vídeňaček pod velkým portrétem Lenina, který v rakouské metropoli pověsila Rudá armáda.

03496431.jpeg

Jsou na výstavě také nějaké osobní předměty této válečné fotografky?Ano, v několika vitrínách je jich celá řada. Jsou tu například její fotoaparáty a další fotografické příslušenství, ukázky z časopisu Vogue, do nějž nejen fotografovala, ale i psala, takže tu je i její psací stroj, její uniforma, různé dokumenty včetně potvrzení válečných cenzorů, zda ta či ona fotografie smí být publikována, nebo také lékařský předpis na amfetamin, který jí pomáhal přežít hrůzné zážitky z války. Výstava je rovněž doplněna několika olejomalbami Rolanda Penrose a také snímkem, vlastně aktem Lee Miller pod kamuflážní sítí. Penrose jej vytvořil v roce 1942 spolu s Davidem Shermanem, když pracoval v britské armádě jako instruktor kamufláže.

Výstava válečných fotografií Lee Miller v Londýně potrvá do 24. dubna 2016.

autor: jbe
Spustit audio