Dvacáté století bylo érou betonu, jednadvacáté bude v podání japonského architekta „tkané“
Realizované stavby i projekty Kengo Kumy, experimentujícího s „tkanou architekturou“ a stavbami na rozhraní architektury a krajiny, představuje výstava Kengo Kuma: Woven, kterou můžete vidět v pražské Galerii Jaroslava Fragnera do 20. listopadu.
Kengo Kuma patří k nejpozoruhodnějším a světově uznávaným architektům současnosti. Jeho nejznámější díla jsou Muzeum dřevěného mostu Yusuhara, Muzeum současného umění FRAC v Marseille, lázně Ginzan, umělecké a kulturní centrum ve francouzském Besanconu, Toyoma Center for Performance Arts a další stavby postavené v Asii i v Evropě. Podle Kumova návrhu bude v Tokiu vybudován olympijský národní stadion pro letní olympiádu v roce 2020. Charakteristiku Kumovy architektonické tvorby nabízí ředitel Galerie Jaroslava Fragnera, Dan Merta: „Kengo Kuma dnes patří k hvězdám světové architektury. Jeho kancelář v Tokiu má 200 zaměstnanců - samozřejmě nemůžeme architekturu posuzovat pouze z takového počtu, ale má filiálky v Singapuru, v Paříži.
Je to architekt, který vychází z japonské tradice stavění propojujícího exteriér s interiérem. Jeho současná tvorba je ovšem ovlivněna globálními pozicemi a nabídkami. Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera prezentuje projekty z poslední doby, tvořené především pro Evropu. Ale v předsálí prezentujeme i projekty, kterými se proslavil v začátcích.“
Lehké stavby, dřevo, světlo, bambusVe svých projektech tradičně Kengo Kuma používá dřevo a podle kurátora je pro něj podstatný dialog mezi krajinou, architekturou a uvažováním, jak do tohoto zakombinovat současný život. V konkrétním projevu jsou nejproslulejší jeho pavilony, jichž vytvořil asi 30, ale také drobné stavby: „Experimentuje a zkouší vytvářet nové projekty, kde si může ověřit možnosti materiálu i systému pro budoucnost. Pro nás byla zajímavá práce s bambusem, protože Kengo Kuma má realizovat příští rok jeden projekt v České republice, takže jsme o tomto hovořili, protože on se proslavil projektem domů na velkou čínskou zeď, kde právě pracoval s bambusem.“ I to byl důvod, proč je výstava zaměřená na tento materiál: „On vlastně bambus používal i po vlně tsunami v Japonsku, kdy se snažil postavit lehké příbytky pro oblasti postižené touto katastrofou.“
Výstava, kterou nabízí Galerie Jaroslava Fragnera je připravená speciálně pro český prostor: „Připravili jsme jeho prezentaci jako první ve střední Evropě,“ doplňuje Dan Merta, „připravil jsme speciální design pro naši galerii a přivezli jsme modely z evropského studia Kengo Kumy v Paříži. Výstava má několik součástí, k nimž patří přednáška i studentský workshop. Takže návštěvníci uvidí v prostorách traktu Betlémské kaple i takovou site specific instalaci, kterou připravili studenti v rámci čtyřdenního workshopu. Příští rok, věříme, by měl být postaven pavilon pro Prahu, který by měl být umístěn v Národní galerii, v zahradě ve Šternberském paláci.“
