Fotografoval válku a zřejmě ho to stálo život
Gilles Caron (1939-1970) patří mezi nejvýznamnější fotožurnalisty druhé poloviny dvacátého století. Galerie Jeu de Paume ve francouzském městě Tours mu připravila ojedinělou retrospektivní výstavu, která potrvá do 2. listopadu.
Osud fotografa Gillese Carona by mohl být námětem pro filmové zpracování. Tento Francouz za svou krátkou kariéru fotografoval největší válečné i společenské konflikty. Známé jsou jeho záběry z šestidenní války v Izraeli, z Vietnamu, Nigérie, Mexika, záznamy protestů v Paříži, Severním Irsku i v Praze, při prvním výročí srpnové okupace sovětskými vojsky.
Výstavu ve městě Tours uvedla ředitelka galerie Jeu de Paume Marta Gili a s ní kurátor Michel Poivert, který vysvětluje: „Udělali jsme velkou monografickou výstavu tomuto významnému fotožurnalistovi 60. let. Gilles Caron patří mezi, dá se říct, nejpřesnější svědky své doby. Zažil největší společensko-historické události mezi lety 1965 až 1970.
Řemeslo a událostMichel Poivert je historik fotografie a profesor na pařížské Sorbonně. Expozice představuje tři významné body fotožurnalistiky: „Prvním je historie a vůbec společenské události té doby. Druhým Gilles Caron nahlíží fotografii jako na řemeslo. Můžete tady totiž vidět originály fotek ze 60. let - barevné i černobílé, jsou tady dlouhé sekvence fotek různých velikostí. Třetím elementem je zobrazení druhotných momentů. Gilles Caron totiž nepohlíží na konflikt jen jako na událost. Je to především bolest, která ovlivňuje jedince. Na snímcích tak vidíte především člověka a jeho osud.“
Bolest druhýchFotograf Gilles Caron se narodil v roce 1939 a od počátku 60. let začal cestovat po světě a fotografovat. V roce 1965 ho zaměstnala agentura Apis, kde se věnoval módní fotografii. Základem jeho práce ale byly především válečné konflikty. K tomu Michel Poivert: „Vidíte tedy fotky z Vietnamu, Izraele nebo Biafry v Nigérii. Caron ale ukazuje především vedlejší momenty, jako je hrdinství, odvaha, rychlost, nebezpečí. Tedy vlastně viděno z pohledu vojáků. Na druhou stranu ale Caron staví tak zvanou ´bolest druhých´. Tedy zobrazení těch, kterých se konflikt prvotně netýká, kterých se ale nezměrně dotýká. Caron tak představuje člověka ve své historii.“
Fotograf válek a společenských revoltGilles Caron za svou krátkou kariéru nesmírně cestoval, ve Francii zanechal ženu a dvě dcery. „Gilles se nezajímal ani tak o to, kde je, ale spíš o to, kdo tam je. Zajímali ho lidé. Když byl třeba ve válce v Alžírsku, ve Vietnamu nebo v Biafře, tak moc dobře znal politickou situaci v dané lokalitě, zajímal se ale především o lidi, kteří tam žili, vypráví jeho žena, Marieanne Caronová.
Kromě válečných konfliktů se do středu zájmu Gillesa Carona dostaly i projevy společenské revolty. Michel Poivert: „Je to moderní válka, dá se říct války ve městech, kdy lidé bojují proti stereotypu, alegorii proti moci. Takže zde vidíme fotky ze severního Irska, ze studentských protestů v květnu 1968 v Paříži nebo z Prahy, kdy Gilles Caron fotil protesty proti sovětské okupaci v roce 1969.“
Gilles Caron se ztratil v Kambodži v roce 1970, nejspíš se stal zajatcem Rudých Khméru. Jeho tělo se nikdy nenašlo.
