Frankfurt – město osvícené
Poznat město jinak, tak se dá stručně charakterizovat zážitek z Luminale, tedy bienále kultury osvětlení, které už posedmé v minulém týdnu proměnilo město nad Mohanem. Podrobnosti do Mozaiky telefonovala Eva Novak.
Přiznejme si – je lehkým paradoxem, že právě den před zahájením Luminale celý svět na hodinu vypínal světla v rámci akce Earth Hour. Samozřejmě to všichni zaregistrovali, vyrozuměla jsem lehkou rozladěnost z útržků rozhovoru. Ovšem téma bylo to tam při pohledu na první osvětlené mrakodrapy, mosty a části města, které i za normálních okolností netrpí zrovna nedostatkem osvětlení. Minulý týden bylo ovšem vše světlejší, barevnější a reprezentativnější.
Celkem 180 instalací je možno vidět ve Frankfurtu a sousedním Offenbachu. Sympatické je, že Luminale nabízí možnost prezentace pro kreativní experimenty. Má charakter festivalu s množstvím happeningů. Performance a instalace doplňují nevšedně osvětlené fasády budov, okolo kterých chodíme za normálních okolností téměř bez povšimnutí. Například neoklasicistní budova burzy s červeně nasvícenými sochami na střeše vypadá konečně zajímavě. To samé lze říct o rafinovaně osvětlené fasádě hlavního nádraží nebo budovy opery. Průčelí Literaturhausu se po deváté hodině večer promění v barevné psychedelické kruhy, které je vidět z velké dálky, protože budova stojí v průčelí mostu.
Jako i před dvěma lety a dva roky předtím, prostě pokaždé jsou návštěvníci u vytržení nad instalacemi ve frankfurtské botanické zahradě – Palmengarten. Ambiente jezírek obklopených kvetoucími magnóliemi a kaméliemi je ideální k večerním procházkám a objevování dalších nových objektů: houpačka pro jednu osobu je jako utkaná ze světelných paprsků, zahradní pavilón se stovkami zavěšených a osvětlených skleněných polokoulí naplněných vodou - zjišťuji, že to vlastně byly původně žárovky – a desítky dalších světelných překvapení.
V centru města stojí průmyslový robot
Jeho svítící rameno ukazuje návštěvníkům cestu k dalším atrakcím. Za ním na jednom z mrakodrapů obdivuji na fasádě stínohru obrovských rozměrů. Přesně ty obrazy, které jsme dělaly jako děti pomocí světla a rukou na zdi – nejoblíbenější je i zde hlava zajíce.
Poté, co jsem viděla osvětlený nový most před budovou Evropské centrální banky, která bude letos na podzim otevřena, nemusím se už rozhodovat – pro mě je to highlight letošního Luminale – doslova a do písmene. Elegantní oblouky mostu i lana mezi nimi mění barvy z modře Yves Kleina, do fialové a zlaté. Z dálky vypadá most odlehčeně, mohla bych přísahat, že se vznáší. I výletní parníky pod ním a velomobily, které na něm jezdí a dopravují turisty sem a tam, jsou osvětlené barevnými korálky žárovek.
