I rubové strany obrazů renesančního malíře Cranacha vystavuje Národní galerie
Výstava Cranach ze všech stran představuje dílo německého renesančního mistra Lucase Cranacha staršího z hlediska technologických průzkumů i na základě vztahů ke kulturnímu dění v Čechách. Ve Šternberském paláci budou obrazy vystaveny do 22. ledna 2017.
V říjnu příštího roku to bude rovných 500 let, co německý teolog, kazatel a reformátor Martin Luther přibil na dveře zámeckého kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí, jimiž započala náboženská reformace. Ta pak sehrála významnou roli i v životě dalšího wittenberského občana – dvorního malíře, renesančního mistra Lucase Cranacha staršího, který žil v letech 1472 až 1553. Na výstavě, představující rovněž nejzajímavější výsledky technologického průzkumu Cranach Digital Archive Düsseldorf, můžeme vidět třicítku obrazů, které vznikly v jeho dobře organizované dílně i práce jeho žáků, spolupracovníků a následovníků.
K čemu všemu odkazuje název výstavy Cranach ze všech stran?
Olga Kotková, kurátorka: Jednak k tomu, že se na něj díváme z různých stran, zkoumali jsme nejen vrchní vrstvu děl, kterou může návštěvník běžně vidět. Na obrazy jsme se dívali také pomocí techniky, abychom viděli do spodních vrstev. Prohlíželi jsme důkladně i rubové strany, které mluví o určitém typu zpracování dřevěné podložky. Jsou na nich nejrůznější štítky, majitelské erby, pečetě – takové zajímavosti, které zůstávají normálním návštěvníkům skryty. U těch nejzajímavějších obrazů ukazujeme právě i jejich rubové strany. Název ale odkazuje zejména k tomu, že je to výstava zaměřená na technologický průzkum obrazů z Národní galerie.
Doprovodný program, přednášky odborníků
15. 10. 11.00 Cranach ze všech stran: Jak se pozná originál, dílenská práce, kopie a falzum?
16. 10. 15.00 Marius Winzeler: Überall Cranach: Betrachtungen zum Erbe der Cranach-Werkstatt in den böhmischen Ländern
2. 11. 16.30 Magdaléna Nespěšná Hamsíková: Lucas Cranach st. a jeho žáci v Čechách. Jak tvořili a jak je zkoumat
24. 11. 16.30 Radka Šefců: Identifikace materiálů Lucase Cranacha
Jaké postavení ve své době Lucas Cranach starší zaujímal? Čím vším byl?
Byl doslova vším a vším byl asi rád. Už v roce 1505 získal titul dvorního malíře saských kurfiřtů, kteří sídlili ve Wittenbergu. V témže roce si tam založil dílnu. Byl také velmi dobrým manažerem, zajišťoval dílenský provoz a mohl se věnovat jiným aktivitám – vlastnil lékárnu, provozoval tiskárnu, udržoval společenské kontakty. Byl blízkým přítelem hybatele německé reformace Martina Luthera, ale zároveň se stýkal s jeho největším politickým rivalem, Albrechtem Braniborským. Cranach byl dál členem městské rady, kupoval a prodával domy, byl vlastně takovým realitním makléřem. Nevím, jak to stíhal. Navíc žil ještě šťastným manželským životem, měl pět dětí.
Jakým způsobem pracovala jeho dílna a pro jaké objednavatele?
Zejména pro Albrechta, ale bral i zakázky podle potřeby. Pracoval jak pro katolickou klientelu, tak členy nově vznikající protestantské církve. V Čechách dodával obrazy pro Prahu, zde si od něj patrně Habsburkové objednali nic menšího než oltář pro Svatovítskou katedrálu – zlomky se nám zachovaly a jsou i tady na výstavě. Pracoval pro nejrůznější členy aristokracie, později i pro měšťanskou třídu.
Jak je výstava ve druhém patře Šternberského paláce koncipována?
Snažili jsme se odhalit principy fungování jeho dílny, postupy, které používal. Díky průzkumům jsme zjistili, že používali velmi sofistikované, ale zároveň jednoduché dílenské metody, například pauzování – prostřednictvím pauzáku si obkreslil kontury hlavní postavy, kterou za pomocí uhlového papíru přenesl na podložku, a členové dílny tak mohli namalovat nový obraz. Koncepce výstavy se zaměřuje na tyto technologie.
Které důležité obrazy jsou k vidění?
Řekla bych, že důležitých je všech pětadvacet vystavených obrazů. Ale pokud bych měla vybrat ty nejzajímavější – je to zejména obraz Zákon a Milost z roku 1529, potom dva zlomky pražského oltáře, jeden máme zapůjčený od Správy Pražského hradu, druhý je v našich sbírkách. Dál titulní obraz, který je na plakátu, Adam a Eva, dalším vděčným tématem je cizoložnice před Kristem, řeší staré téma hříchu a jeho odpouštění. A pak také obraz, který návštěvníci Šternberského paláce vyhledávají a milují – obraz Starý pošetilec, který ukazuje, jak se starý muž nechává okouzlit mladou dámou, ta se ale stará jen o jeho peníze, je to kurtizána a místo lásky stojí jen o mužovy peníze. Ovlivnil Cranach i malířství u nás?
Mistr I. W. prošel Cranachovou dílnou a pak se usadil u nás. Ale protože kromě obrazů vytvářel i grafiky, staly se často sborníkem předloh. Takže například ukřižování, ale i mariánské obrazy nebo portréty se dělaly přímo podle Cranachových grafik, a to ještě hluboko do 17. století. Jeho kompozice se tak dostaly do celé Evropy, tedy i k nám. Takže jeho styl Čechy i Moravu velmi silně zasáhl.
Kdo všechno obrazy Národní galerii zapůjčil?
Těžiště je z našich sbírek, průzkum byl zaměřen především na naše obrazy. Kde jsme ale měli co říci srovnáním, zapůjčili jsme si ho. Od Moravské galerie, premonstrátů ze Strahova, z Nové říše. A další nový obraz od Cranachova žáka I. W. se objevil v rakouské soukromé sbírce. Pro něj jsme si jeli přímo do Vídně, chtěli jsme ho ukázat i našim návštěvníkům.
