Jako výtvarník byl Jan Kubíček ryzí geometr, jako fotograf rád vybočoval z řádu
Kolínský rodák Jan Kubíček je znám české uměnímilovné veřejnosti především jako malíř, vyznávající od šedesátých let minulého století racionalistické myšlení a konstruktivistické principy v tvorbě. Jak se tyto projevovaly ve fotografické práci, představuje návštěvníkům komorní výstava nazvaná Jan Kubíček: Fotografie, kterou v Galerii Josefa Sudka v ulici Úvoz na Hradčanech otevřelo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
Kurátor výstavy Jan Mlčoch předesílá, že u kolínského rodáka Jana Kubíčka by bylo možné „dispozice“ k zájmu o fotografii předpokládat už kvůli jiným slavným rodákům, z nichž nejproslulejší je asi Josef Sudek: Jan Kubíček začal fotografovat na začátku 60. let minulého století, v té době ho nejvíc zaujaly lunaparky, které daly vzniknout cyklu, jemuž se Kubíček věnoval po další léta. Ale byl to zejména zájem kořenící v obdivu k odkazu skupiny 42, z čehož plynul i zájem o město, lidový živel a podobná témata.“
Přibližně ve stejné době se umělecky Jan Kubíček podle kurátora výstavy přiklonil k lettrismu a informelu. Tam lze zařadit také fotografické dekoláže: „Jsou to fotografie potrhaných plakátovacích ploch, na kterých dohledává jednotlivá písmena nebo torza slov a tento soubor je potom odborníky zařazován do širokého proudu českého informelu.“ Jan Kubíček ale experimentoval i v dalších oblastech: „Fotografoval třeba delší dobu cyklus dvora jeho zemřelého otce, nebo cyklus dveří, experimentálně pořizoval fotogramy z papíru. Skutečně se pohyboval na hraně reality a inscenované fotografie. Pochopitelně fotogramy a jeho hry s papírem měly nejblíže ke Kubíčkově výtvarné tvorbě charakteristické přísným geometrismem.“
Jan Kubíček se narodil se v roce 1927, studoval na pražské Akademii výtvarných umění a v šedesátých letech byl společně s Jiřím Kolářem, Zdeňkem Sýkorou, Karlem Malichem a dalšími, členem skupiny Křižovatka. Zemřel v roce 2013. Vedle své malířské tvorby se Jan Kubíček věnoval i fotografování a právě, této méně známé části autorovy tvorby je věnována aktuální expozice.
V pozdějších letech se Jan Kubíček k fotografii vracel jen výjimečně, jeho práce je ryze výtvarná, jak doplňuje Jan Mlčoch: „Dokonce například v 70. letech je velká část jeho tvorby věnovaná užité tvorbě, ilustroval dětské knihy, dělal plakáty a kalendáře, protože tehdy nebylo jednoduché zůstat výtvarníkem na volné noze. Ale k fotografii se vracel v následném desetiletí, jeho soubor z 80. let nazvaný Někde něco, to je, dalo by se říci dnešním slovníkem, takřka minimalistický soubor, kdy využíval geometrické formy, jejichž přísný řád narušovaly drobné předměty, třeba list a podobně. Na jednu stranu je to tedy člověk, který ve své ryze výtvarné tvorbě je skutečný geometr, ale v té fotografické tvorbě se přece jen projevují i takové vedlejší zájmy, ať třeba o svět cirkusu, anebo o ten každodenní, ne tak geometrický život.“
