Julia Margaret Cameron: První žena fotografie
Londýnské uměleckoprůmyslové Muzeum Viktorie a Alberta, které je největší svého druhu na světě, připravilo s jistým zpožděním výstavu k loňskému dvoustému výročí narození Julie Margaret Cameron, první ženy, která se zapsala do dějin fotografie.
Muzeum touto expozicí zároveň oslavuje 150. výročí výstavy jejích snímků, která se konala v roce 1865 právě v jeho prostorách, tehdy se ovšem ještě jmenovalo South Kensington Museum. Po královně Viktorii a jejím manželu princi Albertovi bylo pojmenováno teprve v roce 1899, kdy britská panovnice položila základní kámen nové budovy muzea.
Výstava v roce 1865 byla první a jedinou, která se uskutečnila za fotografčina života. Vznikla zejména díky tehdejšímu řediteli muzea siru Henrymu Coleovi. Právě jeho portrét, který fotografka vytvořila v roce 1868 a který je jediným, jenž se dochoval do dnešních dnů, je jedním z unikátních exponátů současné výstavy.
Fotografka viktoriánských celebritJulia Margaret Cameron (1815–1879) se k fotografování dostala až ve svých 48 letech, když jí její dcera a zeť darovali fotoaparát. Nesmíme si ji však představovat jako nějakou moderní ženu s kamerou. Byla spíše ženou za kamerou, protože jejím fotopřístrojem museli zpočátku hýbat dva muži. A i když byla amatérkou, dokázala zhotovit stovky vynikajících portrétů svých současníků, slavných Viktoriánů. Z nich bych jmenoval alespoň básníky Lorda Tennysona či Roberta Browninga, vědce Charlese Darwina nebo Julii Jackson, matku proslulé spisovatelky Virginie Woolf. A také třeba Alice Liddell, která byla „múzou“ Lewise Carolla pro napsání jeho Alenky v říši divů. Vytvořila také řadu alegorických či biblických pečlivě naaranžovaných snímků.
Od Indie, přes ostrov Wight až po CeylonJulia Margaret Pattle se narodila v Kalkatě v rodině britského koloniálního úředníka 11. června 1815. Její matka pocházela ze staré francouzské aristokracie. Proto byla vychovávána ve Francii, do Indie se vrátila roku 1834. O dva roky později, když se v Kapském Městě vzpamatovávala z nemoci, se seznámila s britským astronomem sirem Johnem Herschelem 1792–1871), který zde pozoroval oblohu jižní hemisféry. Herschel zůstal jejím dlouholetým přítelem i rádcem a v roce 1842 ji také seznámil se základy tehdy nového vynálezu fotografie. V Jižní Africe také potkala o dvacet let staršího Charlese Haye Camerona (1795–1880), za nějž se roku 1838 provdala. Její manžel, který pracoval jako právník v Kalkatě, odešel v roce 1848 do důchodu a celá rodina se přestěhovala do Anglie, kde také začala poměrně krátká, ale velmi intenzivní fotografická kariéra Julie Margarety Cameron. Po pobytech v Londýně, se v roce 1860 její rodina usadila na ostrově Wight, kde zakoupili usedlost, kterou pojmenovali Dimbola Lodge po rodinné farmě na Ceylonu. Dimbola Lodge, kde vznikla řada jejích jedinečných portrétů, je dnes přístupná veřejnosti. V roce 1875 fotografka Anglii opustila, přestěhovala se na Ceylon, dnešní Srí Lanku, kde také o čtyři roky později, 26. ledna 1879, zemřela.
Snímky z ceylonských plantážíAle ani na Ceylonu nepřestala Julia Margaret Cameron fotografovat. Vznikly tam možná nejlepší snímky jejího poměrně krátkého fotografického života. Fotografovala především domorodé obyvatele Ceylonu, námezdné síly na plantážích, a jsou to fotografie velmi působivé. Bohužel, na rozdíl od snímků, které pořizovala v Anglii, se těch ceylonských snímků do dnešních dnů zachovalo jen velmi málo. Alespoň několik z nich můžeme vidět na další londýnské výstavě věnované fotografčinu dílu. Tu připravilo jiné muzeum v Kensingtonu, a to Muzeum vědy, které leží vlastně doslova přes ulici od V & A, jak je obecně v Londýně Muzeu Viktorie a Alberta přezdíváno. Muzeum vědy na své výstavě s podtitulem Vliv a intimita představuje celkem 94 fotografčiných snímků. Většinu z nich však tvoří fotografie z Herschelova alba, které fotografka vytvořila roku 1864 ze svých nejlepších snímků a věnovala jej siru Johnovi Herschelovi.
Nejen portréty, ale i dopisyVíce než sto fotografčiných snímků, především portrétů, ale i alegorických snímků představuje velká výstava v Muzeu Viktorie a Alberta. Je tu tak například, jak jsme již uvedli, její jediný dochovaný portrét sira Henryho Colea a samozřejmě řada portrétů dalších osobností v čele s básníkem Tennysonem, pro jehož epický cyklus Idyly královské vytvořila Julia Margaret Cameron dokonce ilustrační fotografie. Takto upravená kniha vyšla v roce 1874. A jsou tu také vystaveny její dopisy Henrymu Coleovi, v nichž mimo jiné vysvětluje svůj přístup k fotografování, které – a neváhám to říci – povýšila na umění, přestože její leckdy nedokonalá technika byla během jejího života často kritizována.
Výstava v Muzeu Viktorie a Alberta potrvá do 21. února 2016, expozice v Muzeu vědy bude zdarma přístupná až do 28. března 2016.
Victoria & Albert Museum
Cromwell Road
London
SW7 2RL
Uměleckoprůmyslové muzeum je přístupné zdarma denně od 10 do 17.45 hodin, v pátek až do 22 hodin. Zavřeno je pouze o Vánocích.
Nejbližší stanice metra:South Kensington (Piccadilly, Circle a District Line)
The Science Museum
Exhibition Road
South Kensington
London
SW7 2DD
Muzeum vědy je přístupné zdarma od 10 do 18 hodin. Zavřeno je pouze o Vánocích.
Nejbližší stanice metra:South Kensington (Piccadilly, Circle a District Line)
