Když Československý spisovatel vystavoval v Topičově salonu…

4. květen 2015

Topičův salon vznikl v roce 1894 jako výstavní síň a prodejna Topičova nakladatelství na tehdy Ferdinandově, dnes Národní třídě v Praze. Jeho historii, proměny a význam pro českou výtvarnou kulturu v průběhu minulého století, dokumentují už tři publikace, které vydala Společnost Topičova salonu. Třetí svazek edice, nazvaný Čs. spisovatel 1950-1991 je věnován poválečné historii Topičova salonu spjaté se suterénní galerií Československý spisovatel.

František Topič (1858-1941) vybudoval svůj podnik z malého knihkupectví díky moderní nakladatelské a knihkupecké strategii a zejména laciným vydáním spisů Václava Beneše-Třebízského, Jana Nerudy, Svatopluka Čecha a dalších spisovatelů, ale současně dík soustavnosti, s níž sledoval osud české knihy jako kulturního díla. Pochopil úlohu výtvarné knižní úpravy a záhy spolupracoval s předními výtvarníky, grafiky a ilustrátory (Aleš, Oliva, Preissig, Benda, Wenig).

Ke knihkupectví a nakladatelství se postupně připojila výstavní síň Topičův salon, vydávání časopisů (Švanda dudák, Topičův sborník), přistoupilo zprostředkování širokého kontaktu se zahraničím. František Topič se podílel také na založení knihkupecké školy. V proslulé galerii se prodávaly obrazy, plastiky i předměty užitého umění. Salon byl nejdéle působící galerií v Praze. Jeho secesní výzdoba z něj dodnes činí jednu z nejkrásnějších staveb v Praze.

03269395.jpeg

Historie Topičova salonu v druhé polovině 20. století se odehrávala ve znamení znárodnění a „kolektivního“ řízení. Topičův salon v roce 1949 v souvislosti s politickými změnami připadl pod nakladatelství Československý spisovatel, které tehdy vzniklo spojením Topičova nakladatelství, nakladatelství Fr. Borový, ELK, Lidová tiskárna a Moravské kolo spisovatelů.

00654091.jpeg

Poslední výstava konaná v Topičově salonu, byla expozice Zdenka Seydla na konci roku 1949, která shrnula práce umělce z nejrůznějších oblastí průmyslového výtvarnictví. Následně začal být prostor galerie označován jako výstavní síň Československého spisovatele – tím byla činnost Topičova salonu uzavřena. Galerie s názvem Topičův salon se znovu otevřela umění v únoru 2008.

Na přípravě publikace se podílel kolektiv mladých historiků umění ve spolupráci s Archivem výtvarného umění AB Art a pod vedením Marie Klimešové, která se vedle autorství jedné z kapitol zhostila i funkce editorky. K pojetí publikace říká: „Myslím, že nejsložitější bylo vůbec najít klíč k tomu, jak to, co se tady odehrávalo interpretovat, jak tomu dát logiku, jak pochopit čím se dobové recenze zabývají, co jejich autoři skryli do metafor a druhého plánu svého výkladu.“

00654093.jpeg
Spustit audio