Kouzelné čárové lepty grafičky a malířky Marie Blabolilové

3. duben 2014

Grafička, malířka a restaurátorka Marie Blabolilová vstoupila už v 70. letech do širšího povědomí svými klidnými a tichými zátišími a krajinami vytvořenými technikou čárového leptu. Do dnešních dnů jich vytvořila na osm set. Výběr z nich představuje do 27. 4. výstava Galerie Hollar v Praze.

K hlavním námětům autorčiných čárových leptů patří příroda – stromy, keře, pole, lesy, řeka i zcela prosté obyčejné věci židle, hrnky, láhve, sklenice a knihy na polici i obyčejná městská krajina, jak ji vidí z okna svého ateliéru. Marie Blabolilová studovala v letech 1967–1973 na Akademii výtvarných umění, ze začátku v ateliéru profesora Františka Jiroudka, později v ateliéru grafiky profesora Ladislava Čepeláka. Její tvorbu ovlivnily i hodiny večerního kreslení u malíře a grafika Jiřího Johna.

„Marie je velice originální, aniž by o to usilovala,“ říká o její tvorbě kurátor výstavy Jiří Hůla. „Originalita se skrývá v jejím přístupu – zobrazuje něco, co je její a neohlíží se na nějaké vzory nebo příklady. Díky tomu je její tvorba svobodná.“

Malbu, u které začínala, vyměnila za čárový lept, ale postupy podobné této technice Jiří Hůla nachází i v její malbě: „Marie nevykresluje objemy nebo tvary, ale vymezuje je, systémem čar nebo plošek, a to i v obrazech. Pokud něco nakreslíme čarou, je to definitivní. Pokud to vymezíme, věc se stává neuchopitelnou a podle mě žije.“

Blabolilová: „Grafika už mě nebaví“

02764246.jpeg

Ke svým začátkům umělkyně uvádí: „Zkoušela jsem na Akademii nejdřív suchou jehlu – ta mě hrozně zklamala, její čáry jsou nevypočitatelné a nikdy mi nevyšly tak, jak jsem chtěla. A je to navíc docela dřina – udělat v suché jehle pořádnou tlustou čáru, která se za dva tři tisky setře a mění se.

V posledních letech jen maluju, tahle výstava je bilanční. Grafiku už asi pět let nedělám. Teď mám víc času na malování a je to hned vidět. Nemusí se to tisknout, to už mě nebaví.“

autoři: Karel Oujezdský , Karel Kratochvíl
Spustit audio