Kýč nebo přesah? Neo-pop Jeffa Koonse v pařížském Centre Pompidou

10. prosinec 2014

Poprvé v Evropě se uceleně představuje dílo jednoho z nejdiskutovanějších amerických umělců - Jeffa Koonse. Retrospektivní výstavu jeho díla představují v pařížském Centre Pompidou až do dubna 2015.

Jeho dílo jedni odsuzují a považují za pouhý kýč. Druzí ho ale obdivují pro umělecké přesahy a nazývají jej jako neo-popového umělce. Jeff Koons vzbuzuje emoce, ať už sochou Michaela Jacksona s opicí Bubless nebo Balónkovým psem. V těchto dnech otevřelo pařížské Centre Pompidou jeho retrospektivu, která je vůbec první svého druhu v Evropě.

Promyšlené zacílení díla„Výstava je absolutně chronologická. Vidíte tady první z Koonsových děl z vinylu. Následuje jeho kolekce The New, která představuje vysavače Hoover. Ty Koonse fascinovali, protože ukazují úspěch amerického produktu a designu - vysavač jako dílo masové kultury. A to je vlastně základ Koonsova uměleckého přístupu - masová kultura a konzumní společnost.“ Vysvětluje kurátor Centre Pompidou Bernard Blistène. A dodává, že dílo Jeffa Koonse je považováno za dobře mířenou marketingovou komunikaci, která rozeznává masu a dominantní společnost - kulturu bohatých a těch chudých.

Být srozumitelný je kýč?„Já jsem komunikační zdroj,“ pokračuje kurátor, „říká Jeff Koons. Jinak řečeno, nedělal nic jiného, než že si vzal nějakou reklamu, kterou předělal na obraz. Díky tomu zjistil, že pokud se jedná o jednoduché sdělení, figurální objekt, reklama je pochopitelná pro všechny. Pokud vytvořil něco sofistikovanějšího, třeba reklamu na koňak, obraz o něm je více abstraktní a ne moc pochopitelný. Koons tak pracuje s myšlenkou, že abstraktní dílo je pro dominantní společnost, figurální tvorba je více masová. A to vlastně vidíme v celém jeho díle - je srozumitelné, tak je pro masovou společnost.“

Jeff Koons se narodil v Pensylvánii, v 70. letech studoval na uměleckých školách v Baltimoru a Chicagu. Na konci 70. let přemístil do New Yorku, kde se pohyboval v uměleckém prostředí dolního Manhattanu. Aby si vydělal na uměleckou činnost, přivydělával si jako makléř. Podobně pracoval ve svých sériích. Například v té s názvem Luxury and Degradation, kde ukazuje normální předměty denní potřeby předělané do efektního luxusního modelu tak, aby si každý mohl snít svůj „americký sen“.

Část výstavy jen pro dospěléGalší série odrážejí dva póly Koonsova přístupu - slavný Rabbit střední třídu a busta Ludvíky XIV. šlechtu a buržoazii. Soubor Celebrity představuje jedny z nejslavnějších děl Jeffa Koonse - Michael Jackson s opicí Bubless nebo obrovský Balloon Dog. Nejpozoruhodnější je série Made in Heaven, kterou Koons vytvořil v roce 1990 pro Benátské bienále společně se svou tehdejší partnerkou italskou pornoherečkou Cicciolinou. „Cicciolina ho naprosto okouzlila,“ objasňuje Bernard Blistène, „zamilovali se do sebe a vzali se. Na velkoformátových fotkách uvidíte dvě osoby v odvážných polohách, o kterých ale nevíme, jestli se jedná o Jeffa Koonse a Cicciolinu. Možná to jsou herci, kteří dělají reklamu pornofilmu. Koons komunikuje s publikem skrz pornografii říkajíc, koukněte se na něco, co je realita, kterou všichni znáte. Všichni jsme ale přitom pozorovatelé.“

Spustit audio