„Malý Boney“ a Britové
Jak dnes vnímají Britové definitivní porážku francouzského císaře Napoleona? Na to hledá odpověď výstava Bonaparte a Britové: Grafika a propaganda v době Napoleona, kterou Britské muzeum uspořádalo k letošnímu 200. výročí bitvy u Waterloo. Expozice je zdarma přístupná do 16. srpna.
Britové obecně považují bitvu u Waterloo za významný milník dějin, o čemž svědčí řada výstav konaných letos k tomuto výročí a uspořádaných na mnoha místech napříč Británií včetně například královského hradu Windsor. Výstava v Britském muzeu se věnuje především Wellingtonovu protivníku, tedy Napoleonovi.
Co si dnes myslí Britové o Napoleonovi? Většinou jej vnímají jako uzurpátora, jako jejich nepřítele, který Spojené království ohrožoval. Soudím tak alespoň podle mnoha svých rozhovorů se svými anglickými přáteli. Ale nebylo tomu tak vždy, dokonce ani před těmi dvěma sty lety.
Měl tedy Napoleon na Britských ostrovech své příznivce?Určitě měl, což ostatně dokazuje i úvod expozice v Britském muzeu, kde je vystavena Napoleonova bronzová busta, kterou vytvořil italský sochař Antonio Canova pro lorda Hollanda, jednoho z nejprominentnějších obdivovatelů Napoleona v Británii. Od roku 1818 stála tato busta v zahradě před lordovým londýnským sídlem v Kensingtonu - v Holland House. Je to překvapivé, ale své příznivce tehdy měl, a nebyl to jen lord Holland.
Co výstava v Britském muzeu představuje?Expozice se zaměřuje především na tištěnou propagandu na obou stranách Lamanšského průlivu, a to ať již francouzskému generálovi a císaři Napoleonovi Bonapartemu zlořečila nebo jej naopak glorifikovala. A to v podobě různých kreseb, grafik a karikatur.
Je nějakým způsobem výstava tematicky rozdělena?Velmi striktně, a to chronologicky do čtyř částí: Od generála ke konzulovi (1796-1799), Mír, válka a císařství (1800-1804), Triumf a katastrofa: Trafalgar, Slavkov, Španělsko a Rusko (1805-1813) a Porážka a exil: Elba, Waterloo, Svatá Helena (1814-1815). Provází tedy návštěvníky Napoleonovým životem od chvíle, kdy se jako mladý generál díky svým vojenským úspěchům v Itálii stal známým po celé Evropě, přes další vítězství na válečných polích starého kontinentu i porážky v námořních bitvách u Abúkíru a Trafalgaru, katastrofu, jíž skončilo tažení do Ruska, až po definitivní konec u Waterloo a následný exil na ostrově Svaté Heleny v Jižním Atlantiku. A to především očima britských karikaturistů.
Jaké ty karikatury byly?Musím připomenout, že v ostrovním království se začaly objevovat již od poloviny 18. století téměř současně se vznikem denního tisku. Byly, a dodnes jsou, velmi sžíravé, ale nikdy nebyly vulgární! Konec 18. a počátek 19. století lze bezesporu označit za „zlatý věk“ britské karikatury. Návštěvníci výstavy tak mohou obdivovat především práce nejlepších britských kreslířů - karikaturistů své doby: Thomase Rowlandsona, Richarda Newtona a George Cruikshanka. Ovšem největší „hvězdou“ výstavy je James Gillray. Právě on vymyslel v roce 1802 karikaturu Napoleona jako „Malého Boneyho“ kvůli jeho údajně malé postavě. Ve skutečnosti však Bonaparte měřil 167 cm, což v té době byla průměrná výška mužů. Ale zřejmě díky britskému karikaturistovi, jeho kresby se šířily Evropou, se francouzský císař zapsal do obecného povědomí jako „malý muž“, „Malý Boney“.
