Model. V Rudolfinu se sešlo 11 významných umělců
První letošní výstavu zahájila Galerie Rudolfinum 28. ledna. Má stručný název - Model - a prezentuje jedenáct významných současných umělců, kteří se zabývají tvorbou skulpturálních objektů, nebo je používají k tvorbě fotografií a videofilmů. V galerii na Alšově nábřeží v Praze si můžete výstavu prohlédnout do 3. května.
Kurátor Ladislav Kesner pozval na pražskou výstavu řadu světově proslulých umělců. Patří mezi ně německý konceptuální umělec Thomas Demand, významní britští umělci Antony Gormley, Julian Opie a Rachel Whiteread, přední německý sochař Thomas Schütte či ve velké Británii žijící německá umělkyně Mariele Neudecker. Domácí scénu reprezentuje malíř a sochař Jaroslav Róna a mladá slovenská umělkyně Pavla Sceranková.
„Konfrontací děl, jež reprezentují různá výtvarná média, měřítka a umělecké přístupy, otevírá výstava prostor k reflexi samotného pojmu ´model´. (…) Vystavená díla zviditelňují mnohotvárné vztahy mezi modelem a určitou formou hmotné nebo imaginární reality a různé způsoby, jimiž se modely přibližují originálu nebo fungují jako originály samy o sobě,“ čteme v anonci výstavy.
Vymodelovaná realita a možnosti manipulaceA ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma doplňuje: „Dlouhodobě se zaměřujeme na otázku vztahu reality a obrazu, uměleckého díla, a zároveň, jak umělecké dílo reflektuje realitu. Je to zdánlivě jednoduchý problém vztahu obrazu a předlohy. Ve skutečnosti to ale obsahuje mnohem širší problematiku a odkazy na kulturní politickou nebo společenskou realitu.“
V základním zadání výstavy bylo řečeno, že má jít o vztah modelu k něčemu, co již existuje, anebo má být vymodelováno něco, co ještě neexistuje, co by mohlo teprve vzniknout. „Vztah mezi modelem jako takovým a realitou, kdy model se nakonec stává novou realitou a ten vztah je o to složitější, je jedna z mnoha otázek, které tato výstava otevírá,“ říká Petr Nedoma. Spektrum uměleckých přístupů prezentuje různé role a funkce, které modely zaujímají v praxi soudobého vizuálního umění: prototyp, samostatné dílo, nástroj paměti, sociálního diskurzu nebo prostě jako hračka.
