Nechte se zlákat k výletu do Českého Krumlova. Třeba kvůli fotografiím Josipa Pelikana
Museum Fotoateliér Seidl připravilo výstavu slovinského fotografa Josipa Pelikana představující stovku snímků, na kterých je zachyceno slovinské město Celje a jeho okolí v průběhu první poloviny 20. století. V českokrumlovské Synagoze je unikátní expozice k vidění do 30. září.
Ateliér Josipa Pelikana v Celje navštěvovaly významné osobnosti kulturního, společenského i politického života a Pelikan je fotografoval. Byl znamenitým portrétistou, ale i dokumentátorem každodenního života, v ulicích města nebo mezi lázeňskými hosty. Dokonalé jsou snímky z jeho horských výstupů do Alp, které ho přitahovaly, je také autorem fotografií řady průmyslových podniků.
Josip Pelikan se narodil českým rodičům v Tarvisiu (Trbiž na slovinsko-rakousko-italské hranici) v roce 1885. Po matčině smrti se s otcem přestěhoval do Idrije. Fotografické zkušenosti získal v Idriji, a také ve Vídni. V roce 1910 obdržel tovaryšský list a spolu se svou ženou Marjanou pracoval v ateliéru v Idriji a Brežici. Celou první světovou válku prožil na frontě. Po smrti významného celjského fotografa Martina Lenze v roce 1919 koupil Pelikan ateliér s prosklenou střechou a přestěhoval se s manželkou a dcerou Naďou do průmyslového města Celje.
Josip Pelikán se jako fotograf realizoval v mnoha oblastech. Věnoval se portrétní i dokumentární fotografii, vytrvale zaznamenával krajiny a věnoval se také industriální fotografii. „Pro jeho obživu byly důležité portrétní fotografie a snímky pořízené v ateliéru,“ objasňuje kurátor výstavy Petr Hudičák. „Charakteristické pro něj jsou ovšem fotografie pořizované v plenéru například lázeňských měst, kde fotografoval své klienty.“
Život v Celje ve fotografiích podává ucelenou zprávu o stavu místa„Jestliže má něco přiléhavě charakterizovat Josipa Pelikana, pak je to jeho okolí a prostředí, ve kterém se pohyboval a celý život fotografoval," zdůvodňuje výběr fotografií pro českokrumlovskou výstavu její kurátor. Důvodem byl také fakt, že z Pelikanova fotografického odkazu se dochovalo neuvěřitelných 25 tisíc fotografií a 5 tisíc negativů, což ještě ani není konečné číslo, jen počet dosud uspořádaného materiálu. V neposlední řadě byl klíčem k výběru ucelený obraz, jak ho fotograf zaznamenal ve slovinském městě Celje, v místě pro jeho život nepochybně nejdůležitějším.
