Neznámý Brněnský Devětsil multimediální
Tvorbu avantgardního Brněnského Devětsilu vystavuje do 26. 4. 2015 Moravská galerie v Brně. V Pražákově paláci se představuje sdružení, které vzniklo v roce 1923 jako pobočka známějšího pražského spolku.
Brněnský Devětsil, svaz pro propagaci a tvorbu novodobé činné kultury, jak si uskupení říkalo plným názvem, měl i přes svou krátkou činnost (1923–1927) výrazný dopad nejen na brněnský kulturní život. Kdo všechno byl tehdy členem, vysvětluje kurátor Petr Ingerle: „Brněnský spolek bývá označován jako soudružské sdružení pražského Devětsilu – a tak také vzniknul. Šlo o sdružení literátů, kritiků, novinářů, ale byli tam také umělci, jako například Josef Šíma, Zdeněk Rossmann nebo Miroslav Ponc. Devětsil se zabýval vydáváním časopisu Pásmo, připravovali výstavy, organizovali společenské akce, tzv. eight o’clocky nebo excentrický karneval umělců.“
Protože tvorba sdružení se skládala hlavně z přednášek a uměleckých kritik, i samotná výstava má trochu jinou formu, než na jakou jsou návštěvníci zvyklí. Výstavní projekt prezentuje multimediální přesahy brněnské avantgardy, zejména té filmové. Realizovala se v publicistické a kritické činnosti jednoho z jeho zakladatelů Artuše Černíka. Černík se spolu s dalšími brněnskými autory, jako byl Ctibor Haluza, Čestmír Jeřábek či Jiří Mahen, zabýval psaním nerealizovaných filmových poetistických scénářů a libret.
„Snažili jsme se vyzdvihnout performativní, procesuální prvky jejich činnosti. Filmová libreta nám posloužila k aktualizaci, nechali jsme je zpracovat současnými autory. Snažili jsme se vybrat dosud neznámé filmy, úvodní část je věnovaná dokumentům, je tu například odpověď Charlieho Chaplina, kterým přijímá nabídku čestného členství v brněnském Devětsilu,“ popisuje kuriózní exponát kurátor Petr Ingerle.
