Obrázky z českých dějin, humor z humusu a malíř, klasicky vzdělaný workoholik
Od úmrtí významného českého malíře, kreslíře, ilustrátora, karikaturisty a výtvarníka řady oceněných animovaných filmů, Jiřího Kalouska, uplynulo letos v únoru třicet let. I proto jeho dílo připomíná výstava nazvaná „Jiří Kalousek: Malá revize 1945-1985“, otevřená v Galerii Millennium v ulici Tržiště na Malé Straně v Praze. Navštívit ji můžete do 11. září.
„On byl nezapomenutelný, nesmazatelný solitér,“ vzpomíná Vlasta Čiháková Noshiro, „a velice silná osobnost. Pravda je, že byl všestranně činný, velký mudrc a myslitel, což ovlivnilo rozpětí jeho tvorby. On se připravoval na ilustrace velice zodpovědně a já sama si vždycky říkám, že jsem nepotřebovala ani předlohu textu k jeho ilustracím, protože mluvily samy za sebe a vyjadřovaly určitou životní filozofii.“
Jiří Kalousek byl také animátor, spolupracoval s krátkým filmem, s televizí, měl velký smysl pro humor „A jeho obrazy? Co kus, to perla. Pokud bych je měla někam zařazovat, pak do kontextu české grotesky 90. let. Ale zároveň, byl to takový hořký humor a on sám říkal, že jeho humor vyrůstal z humusu. Fakt je, že sám svému umění říkal humart. Jeho humor byl nenapodobitelný, tragikomický, ale měl vždy jakoby filozofický podtext.“
Nezapomenutelná Dětská encyklopedie i Obrázky z českých dějinZ ilustračních a filmových počinů Jiřího Kalouska patřily k nejvýznamnějším především slavná série „S malířem kolem světa“ vznikající řadu let a vydaná v roce 1984 nakladatelstvím Albatros. Úspěšné byly „Obrázky z českých dějin“, variace na Staré pověsti české. K výrazným ilustrátorským počinům patří Dětská encyklopedie, původně od Bohumila Říhy, kterou Jiří Kalousek přepracoval. Pro výstavní „revizi“ vybíral exponáty malířův syn Jakub Kalousek společně s organizátorem výstavy Adamem Hoffmeisterem. Jakub Kalousek popisuje proces výběru: „Prošli jsme archiv a snažili jsme se udělat jakýsi chronologický výběr, který by reprezentoval nejenom časově vývoj otcovy tvorby, ale i vývoj formální a transformaci, nebo spíš diametrální proces mezi volnou tvorbou a ilustrací, které se mísily a také překrývaly. Motivovalo nás, že v tom překryvu je vidět, jak ilustrační tvorba a obzvláště její humor prostupuje do tvorby volné.“
