Poezie školních fotografií na výstavě Škola v Galerii Artinbox
Každý vzpomíná na svá školní léta jinak. Někdo s úzkostí, jiný s radostí a nostalgií po uplynulém dětství a mládí. Osmapadesátiletý malíř a multimediální umělec Daniel Pešta se na své výstavě nazvané "Škola", otevřené v Galerii Artinbox v Praze, vrací do dob ponurého socialismu.
„Jeho tvorba navazuje na tvorbu surrealistů. Používá sen, podvědomí, touhu, roviny, které vědomě nevnímáme. Pracuje s anonymními fotografiemi, které hledá v antikvariátech, zpracovává portréty neznámých lidí, kterých většina už pravděpodobně nežije,“ říká kurátorka výstavy - galeristku a fotografka Nadja Rovderová.
Tématem školy se Daniel Pešta zabývá dlouhodobě. „Chodil jsem do školy v dobách reálného socialismu a měl jsem odpor k strojenosti. Učili jsme se nazpaměť závěry sjezdů komunistických stran. A vnitřní pocit byl ten, že do života mi tohle moc nepřinese. Takže to spíš obtěžovalo, než obohacovalo,“ vysvětluje autor.
Na výstavu připravil čtyři velkoformátové obrazy, z toho tři autorské. Vycházejí z typicky školních fotografií. „To je jedna z mála věci, které máme všichni stejné. Všechny nás ve škole na focení postavili k lavičce, na fotografii jsme se z druhé strany navzájem podepsali, i když dnes si už jména nepamatuji. Poezii z fotografií cítím pořád podobně. Tu lyriku a reminiscenci jsem se pokusil přenést na obrazy.“
Výstavu obrazů a objektů, která je doplněná videoprojekcí nazvanou "Škola", lze shlédnout v Artinbox Gallery v Praze do 30. března.
Na výstavě jsou také portréty romských dětí z Lysé nad Labem. Romské děti chtěl namalovat tak, aby měl divák potřebu navázat s nimi oční kontakt. „Když se jim podívá do očí, třeba tam uvidí oči vlastních dětí. Tyto děti se osudově narodily do určitých situací. Chtěl jsem ukázat, že je to všechno otázka toho, co se stane průsečníkem nějakých kombinací.“
